Přehled aktualit

2019 DMGCZ 1. závod - Kolín

6.4.2019:

První dubnová sobota. Autocvičiště Kolín. Slunečno s občasným mrakem. Sucho a teplo. 28 nadrženců na ježdění kolem kuželů.
To vše byly ingredience na otevírací závod v Moto Gymkhaně roku 2019.
Tento den byl však výjimečný ještě další událostí, a to oslavou otce tohoto sportu v ČR Matouše Landy. 15 let od založení firmy Motoškola Landa, zároveň k tomu vlastní narozeniny. A že si to "Maty" užil. Dal si ten nejhezčí dárek, který mohl a o kterém snil již drahnou dobu - zajet elementární trať GP8 pod magickou hranici 30s. Ke všemu na sériové motorce. Těžko lze popsat jeho radost, když se časomíra zastavila na hodnotě 29,72s.


Maty, jménem všech jezdců Moto Gymkhany, všechno nejlepší k narozeninám v životě, práci i našem krásném sportu a minimálně ještě jednou tolik let okolo motorek a závodů.

Závod probíhal podle zaběhnutého modelu. Nejdříve se jela trať GP8, běžně brána jako doplňková. Mimo již zmíněného Matyho Landy padaly další osobní rekordy. Za zmínku stojí především nováček Vojta Popelka, který jako absolutní nováček v seriálu zajel čas 28,94s. Vojta již chvilku trénuje, nicméně s takovým výsledkem jistě způsobí neklidné spaní našim dlouhodobým nejlepším jezdcům.
Další osobní rekord si zajela naše nejmladší účastnice Beátka Senohrábková. 32,08s je čas, o kterém si většina startovního pole může nechat zdát. Beátka sotva začíná, můžeme tedy čekat, že si do sbírky přidá další skvělé výsledky.
Z dalších jmenujme především Michaly Žáka a Kubeše. Oba se velmi zlepšili a oba si posunuli vlastní rekordy pod hranici 31s.
Na stupních vítěžů nedošlo k žádnému velkému překvapení.
Bronz si vyjel Jakub Oulehla, který se po minulé smolné sezóně vrátil v plné parádě. Stříbrnou pozici obsadil Ondřej Kroupa a zlato s časem o pár setin vteřiny lepším potom Jan Zapach.

Trať hlavního závodu byl tentokrát od trojnásobného mistra ČR Jirky Schovance. Je skvělé, že se Jirka po dlouhé době absence vrátil do kolotoče závodů, byť ne jako jezdec, ale jako organizátor. Trať postavil různorodou, na některých místech rychlou, na jiných dost utaženou. Přestože byla celkem snadno zapamatovatelná, občas se někomu povedlo "zabloudit" či vynechat určitý úsek. To bylo viditelné především u méně zkušených jezdců. Nicméně navigace po trati je důležitou součástí Moto Gymkhany - nestačí být pouze rychlý, ale umět se orientovat a v případě volby pořadí jednotlivých prvků, které jsou na výběr, ty sestavit do funkčního a především rychlého celku, jsou důležité požadavky na skvělý výsledek.

Ve skupině C na stupně vítězů vystoupali Jaroslav Štěch (bronz), který začal jezdit na konci loňské sezóny, Vojta Ďoubal (stříbro), navrátilec po letech, a již zmíněný Vojta Popelka (zlato), který se v celkovém pořadí umístil na výborném sedmém místě. Nebude trvat dlouho a Vojta bude soupeřit v Áčku s těmi absolutně nejlepšími.

Z béčka si třetí nejcennější kov odvezla Beátka Senohrábková. V devíti letech a jejím teprve třetím závodě celkově. Klobouk dolů. Druhou pozici si vybojoval s časem pouze o 0,5s lepším Jiří Dvořák. Na stupínek nejvyšší vystoupal Michal Kubeš s čistou a rychlou jízdou, když porazil dokonce tři jezdce z nejlepší skupiny.

Nejlepší, tedy A skupina, konečně doznává zajímavých změn. Někteří jezdci nejsou ochotni udržet tempo, jiní naopak tempo vítají a dokonce nastavují. O Vojtovi Popelkovi jsme již mluvili. Ten v letošním roce nepochybně promluví do výsledkových listin parádními výkony. Loňský objev Michal Buráň pilně trénuje a takový trénink nese ovoce. V tomto závodě skončil těsně za stupni vítězů s nepopulární bramborovou medailí. Určitě to tak ale nenechá a bude se zlepšovat. Pozice na bedně naprosto přesně zkopírovala výsledky z GP8. Třetí Jakub Oulehla, druhý Ondřej Kroupa a první Jan Zapach.

Letošní první závod měl vše, co správný závod má mít. Napětí, boje o každou setinu a desetinu vteřiny, nové nadějné jezdce s chutí rozbít zaběhnuté výkony "služebně starších" závodníků, několik nováčků a pár navrátivších se jezdců. Letošní sezóna nabízí silný příslib nejzajímavějšího závodního roku za dlouhou dobu.
Nezmeškejte tak další závody. Oproti předchozím rokům je teď o jeden více, celkem 7, a příští je již na konci tohoto měsíce v obci Únanov nedaleko Znojma. Těšíme se na shledanou za 3 týdny.

 

Videa jednotlivých jízd: https://www.youtube.com/playlist?list=PL1BsElB5d_MwrlheXOGpLYIy0BSY2mqHO

 

Catalunya Cup 2019 - Barcelona

6.3.2019:

O víkendu proběhla akce s názvem Catalunya Cup 2019. Jedná se o trénink spojený s prvním závodem roku ve slunné Barceloně, který se letos konal již počtvrté. Oproti minulému roku došlo k prodloužení o třetí den, jezdilo se tedy i v pondělí. Počasí bylo pro našince na toto roční období luxusní, přes 20°C a sluníčko po celou dobu. Naše barvy tam hájili Maty Landa se svojí výcvikovou Hondou, Jiří Karásek na své obvyklé ER-6, Jan Bareš na červeném Street Triplu, poprvé s novou zadní brzdou, a Jan Zapach na jeho oblíbeném DR-Z, letos s větším karburátorem.
Trať je na ploše ohraničené zelenými ostrůvky představujícími trávu, mezi kterými se postaví "nekonečná" smyčka. Pro každý den samozřejmě jiná. Je tak možno jezdit po skupinkách, "tahat" pomalejší jezdce nebo naopak uviset rychlejší.
Nedělní závod pak probíhá standardně. Letos byl dost rychlý, tak se obě kola závodu stihla ještě před obědem. Záznam všech jízd je k vidění na YT holandké Moto Gymkhany https://www.youtube.com/channel/UC8IT3ZikT_8clVutnF9yG1w/videos

Naši borci se v konkurenci 40 jezdců ze všech koutů Evropy umístili velice pěkně. Jan Bareš otevřel třetí desítku, Maty naopak uzavřel desítku první, z čehož má velkou radost. Jiří Karásek obsadil osmé místo těsně před nejlepším polákem jezdícím na stejné motorce. Jezdecky má na více, určitě by pomohla změna stroje ze konkurenceschopnější. Bronz si odvezl Jan Zapach, pro nějž je to zatím nejlepší mezinárodní umístění. Spokojenost s výsledkem z jeho strany je, s výkonem už ne tak moc.
Ale brzy bude Mistrovství Evropy, tak si třeba spraví chuť.



Celé akce se nese v duchu pohody a kamarádství, jak je v Moto Gymkhaně naprosto běžné.

https://www.youtube.com/watch?v=xy2id3KVuj8&feature=youtu.be&fbclid=IwAR1kCVyPcYT292zEvlmwNgPt7GoChe9s4nCJWwo3qPa4aQkI6_m1ILQ-8GY

Vřelého uvítání se tak dostalo novým jezdcům ze Španělska, Francie, Německa a také třeba Ukrajiny. Mnoho nových tváří se v Barceloně ukázalo s novými nápady, jak přiblížit život mezi kuželkami světu a také dalším jezdcům, kteří bohužel nemohli být letos přítomni. Tak jim to třeba příští rok vyjde lépe.

 

Jak viděli Catalunya Cup 2019 naši jezdci:

 

Matouš Landa

Obvykle pořádáš a organizuješ akce Ty. Jaké to bylo nemuset nic řešit a "jen" jezdit?

Vždy mě baví jezdit na zahraniční závody. Jeden z důvodů je, že člověk může nasát a v klidu si užít tu závodní atmosféru a krom sebe a své motorky nemusí nic řešit. Dále se vždy snažím inspirovat, jak vylepšit organizaci závodů u nás, a zároveň i vidím nedostatky u zahraničních pořadatelů. Myslím, že některé věci umíme lépe, např. online výsledky.

 

V Barceloně jsi byl poprvé, jak sis to užil? Speciálně po minulém roku, kdy jsi připravoval Evropu, to musel být naprosto odlišný zážitek.

Barcelona pro mě byl jeden z nejlepších zahraničních eventů, které jsem za svou jezdeckou kariéru navštívil. Perfektní plocha. Bohužel mě limitoval fyzický handicap. Podcenil jsem zimní fyzickou přípravu a nasadil velkou zátěž již dva dny předem, kdy jsem jezdil na výstavě Motosalon. Po sobotním tréninku se to mé krční páteři přestalo líbit. Neděli jsem spíš protrpěl, než abych si ji užil. Ale celkově velmi pěkná akce. Hlavně skupinový chasing v neděli po závodě vypadal úžasně a myslím, že spousty začínajících jezdců se hodně naučily.

 

10 ze 40, to vše na sériové motorce. Jsi spokojený s výsledkem nedělního závodu?

S výsledky spokojený celkem jsem, po nezdařeném 1.kole jsem jel spíš na jistotu. Pořadí není až tak podstatné, důležitý pro mě je procentuální přepočet na nejlepší jezdce, na kterém se nejlépe odhane, jak na tom jsem.

 

Jaké máš závodní cíle do letošního roku? Pokud vůbec nějaké, protože jsi znám tím, že to nijak extra neřešíš.

Řekl bych spíš že to nehrotím, než že bych to neřešil. Cílem je určitě udržet si výkonnost, pořadí v českém mistrovství, což bude hodně těžké, a stejně tak alespoň obhájit nebo vylepšit umístění na ME. Na druhou stranu jsem realista a vím že na sériové motorce bez aktivního tréninku už dnes není možné jezdit na absolutní špičce. Takto mi to vyhovuje. Jezdit si to na pohodu pro zábavu. Ale furt jsou to závody a vždy mě baví bojovat o umístění.

 

 

 

Jan Bareš

V Barceloně jsi byl již podruhé, máš tedy dobrou představu, o jakou akci jde. Jak bys zhodnotil a případně porovnal oba dva ročníky?

Loni to byla pecka. Letos jsem jel s nastaveným vysokým očekáváním. Opět se to povedlo. Je to taková organizačně partyzánština. To je dáno malým týmem organizátorů, kteří v Barceloně nejsou doma a ještě si chtějí také zajezdit. Nicméně rozježdění po zimě v teple a na tak výborném místě by byla pecka i zcela bez organizace. Navíc se díky těmto akcím pomalu vytváří Evropská parta stejně naladěných bláznů. Být s nimi je vždycky fajn.

Loni jsi vyměnil supermoto KTM za Street Triple. Přechod na jinou motorku vždy vyžaduje změnu. Jak se s ní srovnáváš? Byla letošní Barcelona především o zisku zkušeností s novým strojem?

Na KTM jsem měl po cca 3 letech pocit, že se už nikam neposouvám. Tak jsem zkusil změnu. Zároveň se změnou jízdního stylu také řeším úpravy v naší Moto Gymkhaně unikátní motorky. Že to byl krok správným směrem ukazují výsledky, kdy se dokážu držet ve skupině A i přesto, že úroveň špičky jde raketově nahoru. Na novou motorku jsem si zvykal tak dokonale, až jsem si způsobil zlomeninu. Přes zimu jsem ještě dělal další technické změny. Tudíž jsem do Barcelony jel zvykat si zase na jinou motorku :-D

V posledních letech jsi během závodů několikrát nepříjemně spadl, měl i pár zranění. Jak moc Tě to ovlivnilo do dalšího ježdění?

Alespoň je vidět, že nejsem přizdisráč, i když na úplnou špičku stejně nestačím. Ale snažím se. Jinak samozřejmě každá velká rána, která pak tělesně bolí měsíce se podepíše i v hlavě. Odbourává se to pomalu a těžce. Chce to prostě vytrvalost, trpělivost a neutíkat z boje.

Jaké máš závodní plány a cíle do letošní sezóny?

Asi bych měl napsat jako první "letos si nic nezlomit" :-D
Jinak hlavní ambice je držet pozici v peletonu. I přesto, že všichni zrychlují.Takže já musím zrychlovat taky.
V konktrétních hodnotách to je
- zůstat v českém 'A'. Kdyby se podařilo urvat nějaký TOP5 výsledek, tak budu plně spokojen.
- v rámci Evropy jsem zatím vždycky jel s ambicí "v první polovině startovního pole". Zatím se to dařilo, s výjimkou Barcelony minulý týden, kde jsem "první ve druhé půlce", tedy o jednu příčku hůř.
- kdyby se povedlo zopakovat GP8 pod 30 v závodě (to byl tréninkový čas těsně před zlomeninovým pádem), budu se cítit jako KING.
Jinak je to hlavně o zvládnutí předělané motorky a hecování se s klukama, kteří jezdí zhruba stejně rychle jako já. Ono je vlastně jedno, jestli jedeš o první místo nebo třeba o desítku, když jedeš naplno a máš soupeře, se kterým na sebe můžete dělat dlouhý nos.

 

Motosalon 2019

2.3.2019:

Moto Gymkhana Show na výstavě Motosalon 2019 v Praze v Letňanech se setkala s velmi pozitivním ohlasem. Nadšení diváci mohli vidět základní figury, vláček, jízdu na koleno, balanční ovládání motorky, velmi těsné souboje, precizně synchronizovanou jízdu, pády, netradiční stroje i drobné přátelské pošťuchování jezdců.

Vystoupení na pódiu vzbudilo mezi návštěvníky také nemalý zájem.

Nedělní show ukázala, že všichni zúčastnění jezdci jsou solidně rozježdění do letošní sezóny a rozhodně v ní budou míchat kartami pořadí a soupeřům ani sobě navzájem nenechají jedinou setinku sekundy zadarmo.

 

Jezdci : #14 Krupič, #15 Jakub, #49 Wopitze, #1 Maspe , (čtvrtek a pátek) #79 Maty

Support tým : Eiffel, Nedma, Ladi, Káťa

 Těšíme se na viděnou na závodech, trénincích či dalších Moto Gymkhaních akcích.

 

WC a GP 2018 - rekapitulace

19.2.2019:

Nadprůměrné, téměř jarní počasí o uplynulém víkendu doslova vyhnalo mnoho motorkářů ven. Mezi nimi samozřejmě nechyběli gymkhaneři, jimž sezóna již začala první tratí do mezinárodního šampionátu.  Než se dostane na první výsledky, pojďme si zopakovat, jak se závodilo v minulých sezónách.

 

 

World Competition

Od roku 2015 je pro všechny gymkhanery z celého světa možnost měřit síly i bez cestování do všech blízkých i vzdálených koutů zeměkoule. Již dříve bylo možnost zkusit si několik základních „elementů“/tratí jako GP 8, GP L, Hitch, Grapevine, Sato GP, Shiso GP a další.
S nápadem vytvořit během jedné sezóny několik tratí a spojit je do světového šampionátu přišel před čtyřmi lety Američan James Bush, hlavní postava jízdy kolem kuželů Nového světa. První rok byl spíše testovací, zda o podobné závodění bude zájem. Účast pouhých devíti závodníků (jediným Čechem byl celkově šestý Matouš Landa) na čtyřech tratích by napovídala, že zájem nebude veliký.
Systém vytvořil na základě fair-play, kdy si každý závodník na svém tréninkovém místě postaví danou trať, průjezd si nahraje na video a to nahraje na internet, obvykle na YouTube. Čas na tento průjezd je obvykle od 1. do 19. dne každého měsíce. Čas průjezdu lze zaznamenat časomírou nebo odečtem přímo z videa.
Následující ročník ale přinesl celých deset kol a skoro šedesátku závodníků. Počet našich borců se rozšířil na osm, a přestože nikdo z nich neodjel celý seriál, semínko zábavy a kvalitní tréninkové pomůcky k běžným závodům bylo zaseto. Nejlepším našincem byl sedmý Jan Zapach, v polovině druhé desítky se umístili Michal Žák a Petr Mašek.
Především středočeská, resp. pražská, skupina si tyto závody zamilovala a tak následující ročník 2017 se zúčastnilo celkem třináct Čechů a k tomu dva naši východní sousedi. Jedno kolo ubylo, změnila se výška kuželů na běžně uznané o výšce 45 cm a především autor James Bush začal vytvářet čím dál zajímavější a zábavnější tratě. Tím vzrostl celkový počet závodníků na 79, nově se seriál rozrostl i o Vietnamské a Slovinské gymkhanery. Jan Zapach vylepšil svou pozici na pátou příčku, Petr Mašek skončil osmý, Filip Szymanský sedmnáctý a Jan Bareš se usadil na začátku třetí desítky. Michal Žák se bohužel propadl až na konec třetí desítky, což je důsledek zvýšení kvality celé soutěže. K pořádnému umístění je třeba trénovat a zlepšovat se.

Loňský ročník pokračoval v nastoleném trendu, šampionát zaujal nové jezdce z Ruska, Německa, Španělska, navrátili se jezdci z Ukrajiny a také se přidali další jezdci z „běžných“ gymkhanerských zemí. Nově se také představila možnost vybrat si na některých tratích různé pořadí figur.
První kolo se posunulo na únor, což byl pro naše jezdce celkem oříšek. Naštěstí se alespoň na pár dní teplota vyšplhala nad nulu a zmizel sníh. Nicméně je to daleko od alespoň ucházejících závodních podmínek. Podobně vypadal i březen. Následující kola už probíhala mnohem lépe a daly se tak zajíždět konkurenceschopné časy. Nicméně pražská skupina neudržela zájem a v celkovém pořadí se tak velmi propadla. Tím se otevřela možnost Michalovi Buráňovi, českému objevu roku 2018. Ten do celé sezóny naskočil pozdě, přesto se dokázal dostat v celkovém pořadí na dělené 9.-11. místo.
Loňským vítězem se stal Haruhiko Tsujiie , v současné době nejlepší světový pilot sportovní motorky (jezdí GSXR 1000), druhý skončil loňský šampion Richard van Schouwenburg, poslední příčku na stupních vítězů obsadil Jan Zapach. Nutno podotknout, že tito tři závodníci se střídali na prvních třech místech v jednotlivých kolech ve druhé polovině sezóny a nenechali tak nejvyšší bodovou nadílku nikomu jinému.
Filip Szymanský obsadil 13., Jan Bareš 23., Pavel Zapach 37. místo z celkového počtu 86 závodníků. Další čeští jezdci i přes velkou snahu nedosáhli v celé sezóně na body, umístění je tedy na děleném 45. místě.
Tyto výsledky tak trochu kopírují kvalitu jednotlivých národů. Japonci jsou a ještě dlouhou dobu budou nejlepší na světě. Holanďané drží pomyslné druhé místo, které potvrdili vítězstvím národů na posledním Mistrovstvím Evropy. Možná je od nás troufalé řadit se na třetí příčku na světě, Poláci a Rusové mají několik dobrých závodníků, celkově jsou ale naši borci o kousek lepší.


 

Gymkhana GP

V květnu 2018 letos přibyla další soutěž na podobném principu jako World Competiion, tentokrát její autorství patří Rusům. Ti se do Moto Gymkhany zbláznili a nebyli by to Rusové, aby nepojali celou soutěž ve velkém stylu. Ceny pro nejlepší ruské jezdce, velmi pěkný web s aktuálními a průběžnými výsledky, 247 jezdců z celého světa, především z Ruska a pobaltských zemí, a hlavně ochota ustanovit Moto Gymkhanu jako regulérní motoristický sport uznaný tamním ministerstvem sportu.  Sice se závodilo „pouze“ na šesti tratích podobným systémem jako World Competition, tratě ale byly od poloviny května do poloviny září hned za sebou, pro naše závodníky v hlavní sezóně a tím pádem za pěkného počasí.
První místo i v tomto seriálu obsadil Haruhiko Tsujiie, potvrdil tak pozici současného nejlepšího závodníka světa. Ano, v Japonsku jezdí ještě další, především jezdci na supermotech, ale bez účasti v těch to šampionátech se nemohou pyšnit přídomky světových šampionů.
Druhý celkově skončil Jan Zapach, který do posledního kola bojoval o důležité body s Rusem Pavlem Krezhevskikhim. Toho nakonec odsunul na bronzovou příčku.
Čtvrtá potom skončila Hanako Ito, nejlepší žena světa, pátý Richard van Schouwenburg. Ten nezachytil první kolo a ztratil tak cenné body.
Minimální výška kuželů je v tomto seriálu 30cm, což znamená radikálně jinou závodní stopu oproti běžným 45cm vysokým, které normálně jezdí naši představitelé a také Japonci. Jak naši, tak japonští závodníci použili různé kombinace velikosti kuželů, výsledky jednotlivých kol tak nejsou úplně porovnatelné. Jak je ale vidět, i s takovým handicapem se dá závodit a umisťovat se na pěkných příčkách.
Z našich dalších jezdců skončili 39. Michal Buráň, 114. Pavel Zapach, 177. Václav Senohrábek a 192. Pavel Jungmann.

 

Shrnutí

Tyto světové soutěže jsou velmi kvalitním tréninkem, skvělou zábavou a jednoduchým způsobem, jak si porovnat výkonnost se závodníky po celém světě. Fungují jinak než závody národních šampionátů -  je možnost jet tratě tolikrát, kolikrát jezdec chce, oproti dvěma ostrým průjezdům v národních závodech. Podmínky v kvalitě asfaltu, různé zeměpisné podmínky a rozdíly v počasí jsou pro každého jiné. Přesto je velmi dobře, že podobné soutěže vznikly a získaly si takovou oblibu. Jen bychom byli rádi, aby i u nás došlo k rozšíření a těchto soutěží se účastnilo více a více jezdců.
Možnosti zde jsou, tyto dva seriály s námi budou i v letošní sezóně 2019 – jak jsme již uvedli v úvodu, World Competition totiž právě začalo.

Porada 2019 a změna pravidel

23.1.2019:

Dne 18.1.2019 se konala schůze spolku Moto Gymkhana Czech, z.s., na které se mimo jiné hlasovalo a rozhodlo o následujících změnách pravidel pro závodní sezónu 2019.

První změnou je návrat k penalizaci sraženého kuželu v soutěži GP8 na trest +1s místo dosavadní automatické diskvalifikace v daném kole. V případě pádu kuželu tak přebírá prioritní funkci značka na zemi, tzn. pokud si někdo zkrátí cestu nedojetím k/přejetím této značky, stále se bude jednat o diskvalifikaci.

Druhou a především pro jezdce skupiny B velmi důležitou změnou je snížení procentuální hranice pro vstup či udržení se v této skupině z původních 140% na 125%. Výpočet 100% z průměrného času pěti nejlepších závodníků v daném zavodu zůstavá, stejně tak pravidla pro přestup mezi skupinami s výjimkou, že ze skupiny C do skupiny B je třeba zajet minimálně dva časy pod 125%.
Přepočet a případný přesun se bude počítat z výsledků závodů v roce 2018 vždy z pěti nejlepších závodů. Pokud jezdec odjel v roce 2018 menší počet závodů, započítají se výsledky z předešlých roků. Pokud jezdec odjel celkově méně než 5 závodů, pozice se bude počítat z celkového počtu jím odjetých závodů.
Aktuální rozdělení do skupin je již upraveno a zveřejněno v záložce Jezdci http://www.motogymkhana.cz/jezdci

2018 DMGCZ 6. závod - Kolín

22.9.2018:

Celou sezónu není jasné, zda nad českými kuželkáři drží ochrannou ruku vyšší moc nebo otec tohoto sportu u nás udělal s tím nahoře nějakou dohodu. Nicméně všechny předchozí závody letošního roku měli závodníci Moto Gymkhany štěstí na krásné počasí, přestože to kolikrát vypadalo všelijak. Stejně tomu bylo i předposlední zářijovou sobotu a místo předpovídaného deště celý den svítilo slunce a bylo krásně sucho. I když podzim už o sobě dal vědět teplotami pod hranicí 20°C.

V doplňkové soutěži GP8 se za poslední rok udála velmi zajímavá situace, a to stažení dosaženého času o zhruba jednu celou sekundu napříč celým závodním polem. Mnoho jezdců si stanovilo své osobní rekordy, padl i rekord národní, který již od poloviny sezóny činí 27,59s.
Kde před pár lety na první místa stačilo zajet pod „magickou“ hranici 30s pro zisk zlata, dnes je třeba být alespoň o 2s rychlejší.
O finálovém víkendu stanul na stupně vítězů Filip Szymanský na třetí příčce – 28,92s, Ondřej Kroupa obsadil stříbrnou pozici s časem 28,08s a zlato si odvezl Jan Zapach, který se jako jediný dostal pod 28s – osmičku zvládl zajet za 27,92s.

Trať hlavního závodu postavil již podruhé v této sezóně úřadující evropský šampion Richard van Schouwenburg z Holandska. Povedlo se mu vytvořit jednu z nejhezčích tratí, které se kdy na české scéně objevily, byť nebyla z nejjednodušších a mnoho jezdců tak bloudilo. Nejen rychlá jízda je součástí Moto Gymkhany, ale také přesnost nalezení správné cesty. Tím zajímavější je závod pro diváky.

V kategorii C se ke stálici skupiny Robertu Cikánovi tento závod připojili dva úplní nováčci - Pavel Adamec a Jaroslav Štěch. Pavel začal trénovat v posledním měsíci v Praze a bylo znát, že pod taktovkou tamních borců má našlápnuto k pěkným výsledkům. V Kolíně si vyjel zlatou příčku ve skupině. Robert si odvezl stříbro a dvojici doplnil na stupních vítězů Jarda, který tak při svém úplně prvním setkání s kuželkami získal bronz.

Béčko celou sezónu slibuje krásné souboje mezi dlouholetými gymkhanery a novými kohouty, kteří se chtějí zlepšit a dostat do nejvyšší kategorie. Minulý závod byl z tohoto pohledu jedním z nejkrásnějších. Tentokrát to nebylo tak napínavé, přesto šlo o skvělou podívanou. Michal Žák se konečně přesunul do Áčka, Michal Buráň si to jako nováček namířil raketovou rychlostí do nejlepší pětky, Pavel Kunovský a Václav Senohrábek jako letošní nováčci makají a chtějí jezdit o medaile a konečně Martin Komrska, jeden z nejdéle závodících jezdců, se v posledních měsících zlepšil. K tomu zhruba desítka dalších závodníků, kteří si také chtějí urvat svoji chvilku slávy.
To vše dokazuje, že bojovat o bednu není vůbec jednoduché. Tentokrát se na bronz povedlo dosáhnout Vaškovi Senohrábkovi, když zaostal za Jawkou Martina Komrsky o 1,5s. O další necelé 3s se vytáhl Pavel Kunovský a nenechal tak nikoho na pochybách, že jeho ambice jsou vysoké.

Ve skupině nejlepších, tedy Áčku, je v poslední době situace pouze s malými změnami, přesto se o každou pozici zuřivě bojuje, protože jde o velké body do celkového šampionátu. Petr Mašek přijel pouze na okamžik bez vlastní motorky a s půjčeným CBR od Filipa Szymanského odjel pouze první kolo. To mu však stačilo na celkové čtvrté místo. O to ho chtěl obrat Michal Buráň. Po prvním kole ztrácel na Petra necelou vteřinu. V kole druhém však udělal jednu malou chybku a naděje na čtvrté místo byla ztracena. Přesto se v průběhu roku neskutečně uvedl a zaslouženě se tak stal Nováčkem roku. Třetí dojel s velkým náskokem necelých 5s Filip Szymanský, který po dvou měsících mimo motorku má na víc, ale i tak jde o chvályhodný výsledek. Situace na špici po prvním kole vypadala tak, že Jan Zapach poprvé v kariéře udělal navigační chybu a nestartoval tak do druhého kola ze své obvyklé pozice nejlepšího závodníka. Tu do kola druhého držel Ondřej Kroupa. Kolo druhé ale přineslo nápravu v jízdě Honzy a Ondra tak v poslední jízdě dne musel stáhnout téměř 3s pro zisk zlata. Velmi pěknou a bezchybnou jízdou na hranici možností stáhl 2,2s. To bohužel nestačilo a zůstal tak „pouze“ druhém místě v závodě. Honza i přes ojedinělou chybu potvrdil dominanci, kterou vykazoval po celou sezónu.

Poslední závod českého šampionátu je tak minulostí, pořád je možno vidět gymkhanery v akci, tradičně na Memoriálu Jardy Bozděcha 20.10., jak jinak než v Kolíně.

 

Výsledky GP8

Výsledky hlavního závodu

 

Videa

Fotky - Martina Nedělková FB

Fotky - Jan Zapach FB

2018 DMGCZ 5. závod - Kolín

19.8.2018:

Předposlední letošní závod byl původně plánován na jiná místa, aby se tak MG představila i v nových městech, ale z několika důvodů bylo vybráno cvičiště v Kolíně, rodiště české Gymkhany.
Počasí bylo velice teplé, vlna veder za poslední měsíc ještě neskončila, pro jezdce tak byl závod fyzicky náročný a dodržování pitného režimu více než důležité.
Díky neúčasti několika jezdců kategorie A, ať již díky osobním záležitostem či zraněním, se otevřela cesta na stupně vítězů pro ty, kteří by obvykle na taková umístění nemohli ani pomýšlet. Celkově nebyl počet závodníků největší, hlavní závod byl tedy vyhlášen na tři kola.

V GP8 navíc stálice českých závodů Ondřej Kroupa chyboval v obou kolech a uvolnil tak místo na bedně. Nejrychlejší tak byl Jan Zapach, druhé místo obsadil Jan Dobeš a třetí příčku po velmi dlouhé době patřila Matouši Landovi. Z rodinných důvodů ale přišel o možnost užít si tento okamžik na stupních vítězů. Osobní rekord si s časem 34,95s zajel Martin Komrska.

V kategorii C se poprvé představila Beata Senohrábková, do Gymkhany zapálená dcera neméně zapáleného táty Václava. Byla na ni znát nervozita, jež se projevila tak, že nejlepší čas zajela ve svém prvním kole a poté už ztrácela. Na závodní premiéru si ale vedla nadmíru dobře. 15. místo z 20 závodníků je skvělý, ba přímo výborný, výsledek na devět let věku.

Trochu netradičně nejdříve zmíníme Áčko o něco dříve. Už jsme uvedli, že české špičky bylo pomálu a stupně vítězů tak držely trend z posledních závodů. První Jan Zapach, druhý Ondřej Kroupa, třetí Jan Dobeš. Michal Buráň ve své první sezóně postupně získává závodní zkušenosti, bramborová medaile je tak pěkným umístěním. Pátý a v kategorii poslední byl Matouš Landa, který z již výše zmíněných rodinných důvodů odjel pouze první kolo. Býval by promluvil do výsledků a určitě by rád zaútočil na bronz.

Důvodem, proč Béčko uvádíme poslední, je bezpochyby nejkrásnější bitva zástupců této skupiny, která nemá v historii české Gymkhany obdoby.
O vítězi této kategorie nebylo pochyb, Michal Žák umí a výsledky to jen potvrzují. Náskokem přes 6s na další jezdce si zároveň vysloužil přestup do Áčka, což byl jeho cíl v předchozích měsících a letech.
Zlato bylo jasné, o stříbro a bronz se však strhl souboj přímo mezinárodní. Jak by také ne, když si přijel zazávodit Oleg Lavrentyev z Ruska. Ten si udělal dlouhou dovolenou po Evropě spojenou se závody u nás a v sousedním Polsku. A předvedl skvělý výkon.
Ale nepředbíhejme.
Po prvním kole držel 2. místo v kategorii Václav Senohrábek následovaný Pavlem Kunovským se šesticí dalších borců připravených oba dva jmenované sesadit z vybudovaných pozic. Ve druhém kole se Pavel Kunovský hecnul a Vaška předjel, ale pouze o malý kousek. Mezi ně se ale vetřel Martin Komrska a na celou trojici se významně přiblížili Oleg Lavrentyev, Matěj Šagát v závěsu s Martinem Fasorou a Radkou Landovou. Radka bohužel do bojů v poslední kole nepromluvila a zůstala na 9. místě v kategorii. Před ní dojel Jiří Dvořák, letošní nováček, s parádním výkonem a snížením času v každém z kol. Sedmý Matěj Šagát, před ním se do jedné jediné vteřiny vtěsnali Václav Senohrábek, Martin Fasora, Martin Komrska a Oleg Lavrentyev. Nejlepší čas z této čtveřice byl schopen zajet návštěvník z Ruska a po právu se tak dostal na stupně vítězů, „jen“ na bronz. Stříbrnou medaili si totiž odvezl Pavel Kunovský. Ve třetím kole ještě zlepšil čas a uhájil v této napínavé bitvě druhou příčku v kategorii s náskokem 1,74s.
Se změnou startovního pořadí ve druhém a třetím kole dle výsledků z předchozích kol došlo k situaci, že po jízdách každého ze závodníků vždy došlo ke změně celkového pořadí skupiny B. Divácky tak šlo o nejatraktivnější souboj za posledních minimálně několik let. Jezdci se navíc vzájemně povzbuzovali, přátelská atmosféra a zároveň závodní rivalita byla cítit v každém okamžiku celého odpoledne.

Za českou Gymkhanu si můžeme pouze přát, aby k podobně napínavým soubojům docházelo častěji.
(Edit: Oleg si následující víkend v Polsku rozšířil sbírku skalpů o další bronz v kategorii Amator. Gratulace)

Výsledky GP8

Výsledky hlavního závodu

 

 Videa

Fotky - Klára Macounová FB

 

2018 DMGCZ 3. závod Žďár nad Sázavou

25.6.2018:

Třetí podnik českého šampionátu v Moto Gymkhaně zavítal poslední červnovou neděli roku 2018 do nejklasičtějšího místa tohoto sportu, totiž do Žďáru nad Sázavou, kde se již v roce 2011 nedaleko místního stadionu konal vůbec první český závod.
Počasí se v předcházejícím týdnu změnilo z velmi teplého na téměř aprílové, teploty spadly těsně nad 10°C a četné přeháňky po celé republice byly na denním pořádku. Je tak s podivem, že závodní neděle, ač začala deštěm, brzy změnila svou tvář, vyschla a přes dvě malá a krátká mrholení udržela trať suchou.

Dopolední „osmička“ přinesla dva krásné výsledky pro dva z našich nejlepších jezdců. Jan Dobeš, díky svému nezaměnitelnému účesu zvaný Levák Bob, si zajel svůj osobní rekord této soutěže. Poprvé v kariéře se dostal pod magickou hranici 30s a hned mu to stačilo na jeho úplně první medaili. Bronz s časem 29,34s tak byla pro Honzu krásná oslava svého svátku. Stříbrnou medaili si zajetým časem odvezl Ondřej Kroupa, který určitě chtěl vylepšit svůj výkon z předchozího závodu v Janovicích nad Úhlavou. 28,50s ale nebyl čas, se kterým se mu to mohlo povést. Povedlo se to ale Honzovi Zapachovi, který Ondrův rekord překonal oběma svými jízdami. Výsledný čas a zároveň aktuální platný český rekord je tedy 27,59s. Honza tak po právu bral zlato.

Trať hlavního závodu již poněkolikáté postavil Krzysztof Dzikowski, nejlepší jezdec našich severních sousedů. Plocha ve Žďáru není velká, na několika místech nevalné kvality, trať díky tomu byla časově krátká, nejlepší časy těsně nad minutu. Rychlé průjezdy a menší počet závodníků než na předchozích letošních závodech (18) tak umožnily jet tři kola místo obvyklých dvou.

V kategorii C skončil třetí Dan Kosňanský, který pořídil oblíbenou Hondu CBR600F4i, zatím ji má bez nutných úprav a tak se mu s ní zatím nejezdí nejlépe. Druhou příčku obsadil Jan Štrych a první pozice se konečně dočkal Cyril Fara. Ze zlata se oprávněně radoval, za jeho výkony s oranžovým H-D si takovou pozici naprosto zasloužil. Zároveň s tím si ale vyjel postupový čas do skupiny B, od příštího závodu tak bude mít obtížnější soupeře.

B kategorie je snad zakletá pro Michala Žáka. Tento vysoký a ladně jezdící závodník často stane na druhém stupínku, stejně tak zajížděnými časy se pohybuje těsně pod hranicí pro přestup do Áčka. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Stříbrná pozice a 111% zajetého času. Na stupně vítězů ho doprovodila Radka Landová svojí první letošní medailovou pozicí, když zajela třetí nejrychlejší čas této skupiny. Oba dva na jistotu překonal Michal Buráň, jemuž stačily pouhé dva závody  v národním mistrovství pro postup do nejvyšší kategorie. Zajetými časy všech kol dokázal, že ho limituje stroj. Špičkoví jezdci by se měli mít na pozoru, až dojde k výměně jeho staré Jawky.

Áčko nabídlo zajímavou podívanou při bojích o druhé a třetí místo. To po prvním kole obsadil Petr Mašek. V kole druhém ale spadl a třetím už si čas nezlepšil, celkově skončil pátý. Třetí pozici z prvního kola neudržel ani Jirka Karásek, když nedokázal akceptovat tempo dvou závodníků na Hondách CBR. Skončil tak na jeho časté a běžně neoblíbené pozici těsně pod stupni vítězů. O vzácné kovy se tak porvali Filip Szymanský a Ondřej Kroupa. Druhý jmenovaný měl svůj úvodní průjezd tratí špatný, další dva zatlačil na pilu a brousil si zuby na Filipa. Ten mu ale nic nedal zadarmo a časem ve třetím kole překonal svého soupeře o 0,3s. Velmi vyrovnaný výkon obou borců slibuje další napínavé souboje do budoucích závodů.
Třetí byl tedy Ondřej „Krupič“ Kroupa před „Velkou Wopitzí“ Filipem Szymanským. Zlato si pro sebe uzurpoval Jan Zapach, kterého nabil rekord z GP8. K jeho časům se nikdo nebyl schopen přiblížit. Jeho soupeři to budou mít těžké, pokud mají v plánu sesadit ho z nejvyšší příčky.

Žďárským závodem se dostal celý seriál do své poloviny, body do celkového hodnocení se začínají zajímavě přelévat. Bude tak velmi zajímavé sledovat vývoj i v následujícím závodě, který se koná na dalším tradičním místě v Soběslavi dne 22.7.2018

 

Výsledky GP8

Výsledky hlavního závodu

 

Videa

Fotky - Lenka Paulová - Zonerama

Fotky - Lenka Paulová - FB

Fotky - Martina Nedělková

2018 European Championship

11.6.2018:

Druhý červnový víkend roku 2018 je za námi a s ním i závod Mistrovství Evropy v Moto Gymkhaně.
Po třech ročnících v místě vzniku v zemi tulipánů a větrných mlýnů se přesunul do srdce Evropy na úpatí Šumavy do areálu bývalých kasáren. V současné době je areál ve správě firmy Develop start spol. s r.o., jíž patří dík za báječnou starost o závodní plochu, ubytování a především o jídlo, aby závodníci z mnoha koutů Evropy měli energii na vzájemné měření sil.

Počasí dle předpovědí mělo být bláznivé až aprílové, plné bouřek a deště. Výsledných přibližně 100 kapek v průběhu celého víkendu tak bylo nejhorší sprchou, která se na janovickou plochu snesla. Na vodě se obecně jezdí pomaleji a může to být i zajímavější podívaná, ale pro skutečně nejlepší výkony vyšlo počasí skvěle.
Možná bylo až trochu moc horko pro pohyb po rozpáleném asfaltu, na druhou stranu gumy závodních strojů o to lépe držely.

V sobotu se podle zvyku z předchozích ročníků jezdci při volných trénincích seznámili s plochou, na které v minulosti dupaly vojenské boty. V dopoledních hodinách si mohli zkusit vylepšit osobní rekordy v disciplíně GP 8 nebo vyzkoušet kvalitu ostatních jezdců ve vláčku (tzv. tail chase). Odpoledne došlo na zkoušku časomíry pro dva jezdce na trati a zároveň zkoušku traťových komisařů. Pro českou organizaci toto bylo porpvé, doposud byl na trati vždy jeden jezdec. Zkouška proběhla skvěle, několik drobných detailů se podařilo vyladit a vše bylo připraveno na nedělní závod.
Vše se zkoušelo samozřejmě na jezdcích. Kdo chtěl, mohl si tak zkusit závod nanečisto a porovnat si tak své schopnosti a časy se soupeři.
Kdo neměl po celém dni ježdění dost, mohl si udělat krátký výlet po šumavských kopcích. Toho samozřejmě využili holanďané, pro které se musí jednat o velehory. Naprostá většina jezdců jela a užila si tak rozptýlení mimo areál závodistě.

Závodní neděle přinesla od předchozího dne trochu napětí z očekávání, kdo se stane nejlepším evropským jezdcem.
Trať byla na dálku postavena jedním z nejlepších japonských jezdců Hunterem Tabibitem, který ji postavil přesně v duchu závodů země vycházejícího slunce - velkou, rychlou a poměrně jednoduchou.
První kolo se jelo podle startovních čísel. Druhé, jak je zvykem v českém šampionátu, ale rozdílně od předchozích ročníků evropského závodu, se jelo podle výsledků prvního kola od nejpomalejšího po nejrychlejšího. Tento způsob přináší velmi napínavé finále ke konci závodního dne, kdy jedou ti nejlepší těsně po sobě a mají tak možnost ještě více přidat a zatopit soupeřům.

Tak se také s výjimkou mistra Evropy stalo. Jasným vítězem prvního kola byl Richard van Schouwenburg, kterého nikdo ve druhém kole nedokázal porazit a on tak druhou jízdou ještě vylepšil čas na celkový rozdíl 4 vteřin na druhého nejrychlejšího jezdce. Mistrovské zlato tak bylo jasné, ale na další příčky si brousilo zuby minimálně 6 dalších jezdců. Největší radost měli nakonec druhý Bert Schuld a třetí Bob Stöpler, když na další příčky vytlačili své krajany Martijna Stapelbroeka a Kristiana Eekhofa. Všichni uvedení jezdci jsou z Holandska, čímž jen potvrdili, že v současnosti udržují nejkvalitnější jezdeckou základnu v Evropě.
Ale ani zbytek kontinentu se nechce dát, což dokázal polák Krysztof Dzikowski a češi Jan Zapach, Filip Szymanský a Jiří Karásek, jenž uzavřel první desítku za dalším nadějným holanďanem Jonem Koudijsem.
Další výsledky sdělí výsledková tabulka, nicméně uveďme několik pro našince velmi důležitých zajímavostí.
Letošní změna motocyklu pomohla Janu Barešovi a Petru Maškovi. Oba se poslední roky trápili na nekvalitních strojích, ale výsledky tohoto víkendu slibují jejich velmi očekávané zlepšení. Stejně kvalitní výsledek zajel Jan Dobeš. Všichni tři byli společně s Ondřejem Kroupou ve druhé desítce, kterou uzavřel další čech Jakub Oulehla, kterému se závod bohužel nepovedl.
Nicméně největším českým překvapením letošního roku je Michal Buráň. Předvedl se skvělým umístěním už v předchozím závodě národního šampionátu a na "Evropě" pokračoval. Skvělá pozice s téměř identickým časem jako druhá nejlepší žena závodu Marie Geerlings. Výsledek je to skvělý především z důvodu, na jakém motocyklu jezdí. Stará Jawa 350 má své velké limity, které Michal dokáže svými jezdeckými kvalitami překonat. Přejme mu, aby brzy pořídil konkurenceschopný stroj a zapojil se tak do bojů minimálně v první desítce.

Nejrychlejší ženou závodu se podle předpokladů stala Lieneke van Popta před druhou Marií Geerlings (obě z Holandska) a třetí Martou Maczan-Malarz z Polska.

Celý víkend se nesl v přátelském duchu, ve kterém se současná scéna Moto Gymkhany nachází. Naprosto každý si uplynulý víkend užil nadmíru vrchovatě, i když byli na konci nedělního odpoledne unaveni, jak jezdci, tak pořadatelé.
Organizátoři závodu si zaslouží velkou pochvalu, odvedli skvělou práci. Několik jezdců se nechalo slyšet, že by si takto dokonale zorganizovaný závodní víkend brzy zopakovali.
Není divu, Develop start s r.o. odvedl naprosto bezchybnou práci a díky jeho majitelům se mohl závod vůbec uskutečnit. Ještě jednou díky.
Díky patří také sponzorům - Dunlopu, Českým motocyklovým novinám, Adventure vybavení. Stejně tak fotografům a kameramanům za zvěčnění vtipných i napínavých okamžiků prosluněného víkendu.
Absolutně největší díky ale patří Matouši Landovi, který tento skvělý sport přivedl do našich končin, zasloužil se o jeho rozšíření a tímto víkendem si splnil svůj sen. I když přitom málem vypustil duši.

Zatím není jasné, kde se bude konat Mistrovství Evropy v roce 2019. Na výběr je několik možných míst. Do té doby je ale možné vidět české borce společně s několika zahraničními již 24.6. na republikovém závodě ve Žďáru nad Sázavou a dalších českých a polských závodech, kam mají naši jezdci namířeno.

Výsledky

Videa

Fotky:
Sobota - Lenka Paulová
Sobota - Honza Veverka
Sobotní vyjížďka - Honza Veverka
Neděle - Jan Zapach
Neděle - Filip Szymanský
Celý víkend - Alena Menclová
Neděle - Honza Veverka

 

2018 DMGCZ 2. závod - Janovice nad Úhlavou

19.5.2018:

19.5.2018 se v Janovicích nad Úhlavou rozeznělo dunění. Nebyl to ale dusot vyjenských bot, na které byl místní areál zvyklý, nýbrž dunění motorů všech možných značek motocyklů. Již podruhé se zde totiž konal mistrovský závod domácího šampionátu v Moto Gymkhaně.
Téměř aprílové počasí předchozích dnů dovolilo závodit na suchu. Během dne se Janovice nacházely v obležení dvou ošklivých mraků, šumavské kopce je ale nasměrovaly mimo závodní plochu a pár kapek tak nehrálo roli v závodním dni. 25 kuželkářů tak mohlo předvést své nejlepší výkony.

Jako obvykle se před polednem jela "osmička" - doplňkový závod  zvaný GP8. Bylo se na co koukat, padaly totiž české rekordy.
Mnoho závodníků si vyrovnalo či dokonce překonalo osobní rekordy, největším překvapením ale bylo překonání dosavadního národního rekordu na této trati. Povedlo se to Ondřeji Kroupovi s časem 27,67s, čímž si v Janovicích vyjel zasloužené zlato. Druhý byl Jan Zapach s časem 27,99s, třetí Filip Szymanský s časem kousek nad 28s - 28,30s.
Velkým překvapení tohoto závodu byl Michal Buráň - mladík, který Moto Gymkhanu začal jezdit zhruba před měsícem. Jezdí od mala a má ovládání motorky v malíku, dokázal se díky tomu adaptovat na podmínky jízdy kolem kuželek a na svém vůbec prvním závodě zajel v osmičce čas 31,02s. Měl to bohužel s dotykem nohy, který znamenal penalizaci +1s. Přesto je to skvělý výsledek. A teď ještě větší překvapení, tohoto výsledku dosáhl na staré Jawě 350. Nemožné? Vůbec ne.

Stejným překvapením se Michal stal i v hlavním závodě, jehož trať na dálku navrhl Richard van Schouwenburg, jeden z nejlepších evropských jezdců.
Při prvním závodě je nováček zařazen do kategorie C, Michal tuto kategorii ovládl. Zajel tak skvělý čas, že by vyhrál i kategorii B. To mu nestačilo, dal si ještě dva jezdce z Áčka a skončil na celkovém 10. místě s časem 109%. Takový výkon je neskutečný a Michal určitě brzy bude patřit k vrcholu české gymkhany.
Druhý skončil další nováček, Pavel Zapach. Svou klidnou druhou jízdou předjel dokonce bronzového závodníka z Béčka. Že by brácha úřadujícího českého mistra šel ve stopách svého staršího sourozence?
Třetí dojel Pavel Kunovský, který si tímto výsledkem zajistil postup do kategorie B.

V Béčku, tedy střední kategorii, se již dlouhou dobu snaží Michal Žák, aby ji opustil a přestoupil výše. Pořád mu to o vlásek uniká. Motivace v podobě zlaté medaile mu snad pomůže k rychlejším časům v příštích závodech.
Stříbro si odvezl komentátor Tomáš Vít. Určitě ho takový výsledek potěšil a ke skvělému komentování závodů ještě přidá trénink a další stupně vítězů.
Bronz si vybojoval Martin Fasora, který jeho obhajobu bude mít ale velmi těžkou díky zmíněným nováčkům, kteří od příště pojedou v této kategorii.

V kategorii nejlepších závodníků absolutně vyhořel vítěz osmičky. Ne nadarmo se říká, že hlavní závod je něco jiného než GP8. Jan Bareš vyměnil stroj, jednoválcovou KTM za tříválcového Triumpha, výsledek byl jeho standardem. To je pozitivní, až se s novým náčiním sžije, určitě bude chtít promluvit do vyššího pořadí.
Další stálí jezdci Áčka si v závodech různě mění vzájemné pořadí, nejlepší mají na dostřel.
Z absolutní české špičky se závod nevydařil Jiřímu Karáskovi, po prvním kole byl na třetí příčce, ale v kole druhém udělal chybu a dostal diskvalifikaci.
Toho využil rus Aleksey Pavlov, který se letošní rok aktivně účastní českého mistrovství. Ve druhém kole zrychlil o téměř 3s a zajistil si tak pozici na stupních vítězů.
Druhou pozici si před Aleksem uhájil Filip Szymanský. Jeho tvrdý trénink se vyplácí a stříbro je tak velmi zaslouženým kovem.
Zlato si odvezl Jan Zapach, který již loni ukázal převahu a letos v tom pokračuje. Komu se letos podaří ho porazit?

Na tuto otázku nalezneme odpověď na témže místě za účasti špičkových jezdců z celé Evropy na čtvrtém ročníku Mistrovství Evropy 9.-10.6., a v dalším závodu seriálu Mistrovství České Republiky 24.6.2018 na tradičním místě ve Žďáru nad Sázavou. Boje budou jistě ještě zajímavější a nesmlouvavější, než tomu bylo v úvodních dvou závodech sezóny.

 

 

2018 DMGCZ 1. závod - Kolín

14.4.2018:

Letošní zima o sobě nechávala vědět dlouho, ještě 14 dní před začátkem nové sezóny bylo možno na parkovištích a dalších tréninkových plochách najít sníh a led. Naštěstí pro gymkhanery si to včas rozmyslela a na začátku dubna otočila a nechala tak průchod krásnému slunnému počasí s teplotami kolem a přes 20°C. Přesně takový den vyšel i na úvodní závod v Kolíně.

Spousta štěrku a prachu, ale také málo tréninku po zimě, obojí znamenalo, že výkony v GP8 nebyly nikterak rekordní. I tak jsou časy pro úzkou špičku kolem magické hranice 30s velmi pěkné. Především bronzová příčka nováčka z minulé sezóny Filipa Szymanského jen zlomek vteřiny nad zmíněnou hranicí je velmi pěkným příslibem od tohoto jezdce do budoucích závodů. Neméně pěkným výsledkem je šesté místo nestora české Moto Gymkhany Matouše Landy. Změnil stroj na lehkou pětistovku a je vidět, že jen ku prospěchu. Mezi třetím a sedmým místem jezdce dělilo 0,61s. Velice vyrovnané. Druhý, jak je již jeho zvykem, skončil Jiří Karásek, zase o pomyslný chloupek za Janem Zapachem. Oba byli jediní, kteří se dokázali s časem dostat pod zmíněných 30s.

Trať hlavního závodu protentokrát na dálku postavil polský mistr Krzysztof Dzikovski, ža což získal od jezdců zasloužené poděkování. Několik možností, kdy si jezdci mohli zvolit vlastní pořadí, jak které figury projedou, to je vždy velmi napínavou částí MG. Kdo zvolí rychlejší trať, kdo získá větší výhodu?

V kategorii C se ukázalo několik nových tváří a nadějí. Třetí Otto Büchler odjel jeden závod loňský rok, letos se zlepšil a odvezl si medaili. Druhé místo vybojoval naprostý nováček Václav Senohrábek. Druhé kolo měl téměř o dvacet vteřin rychlejší než první, zaslouženě si tedy odvezl z Kolína stříbro. První místo opanoval Martin Fasora, který i přes několik shozených kuželů v obou kolech zajel časy těsně nad dvě minuty. Hrdinou nejen této skupiny je Cyril Fara, který se ve druhém kole zlepšil o neuvěřitelných 30s. S parníkem od H-D.

Skupina B je ustálenou partou,jenž se dá rozdělit na dvě části. Pomalejší, ve které je vždy poutavý souboj dvou dvoutaktů, Jawy Radky Landové a ČZ Martina Komrsky. Martin pří závodě zároveň oslavil narozeniny a jako dárek si nadělil vítězství nad Radkou, se kterou vždy svádí líté boje. V rychlejší polovině skupiny jezdí Michal Žák, který se již dlouho snaží dostat do A skupiny zajetím výsledku do 110%, podmínky pro přestup. Bohužel se mu to dle pravidel nedaří a tak bojuje s dalšími jezdci o medaile. V tomto závodě jeho výkon stačil na druhou příčku ve skupině, byl rychlejší než třetí Tomáš Vít, ale konkurence v podobě Michala Kubeše je silná. Ten ukázal, že jeho žlutý hornet má ambice rozšířit A skupinu již letošní rok. Nutno dodat, že za své výkony by si oba Michalové zasloužili postoupit o pomyslný stupínek výše.

Tím se pomalu dostáváme k těm nejlepším, kteří v české kotlině závodí. Na okamžik se zastavme u Jana Bareše, který bojuje se svojí KTM. Již loni se držel na rozhraní skupin A a B, svým letošním výkonem by neudržel krok se špičkou a propadl by se. Ale má schované eso v rukávu a doufejme, že ho vyloží již příští závod na Šumavě.
Na úvodní závod dojeli také dva borci z Polska, Adrian Siwiec, který se svou novou motorkou skončil na hezkém desátém místě. Před ním dojel Filip Szymanský. Jak se mu povedla osmička (GP8), tak v závodě měl problémy a bude muset zapracovat na několika bodech, aby se výkonově  posunul nahoru. Jan Dobeš, Jakub Oulehla, Petr Mašek. Tato trojice svými výkony a souboji zdobila celý loňský rok a v podobném duchu v tom pokračuje nadále. Petr vyměnil stroj, tím spíše je jeho celkové šesté místo velmi pěkným výsledkem. Pátý skončil Aleksei Pavlov, rus žijící a závodící v Polsku. Dle svých slov nebyl spokojen se svým druhým kolem, když po prvním držel krásnou druhou příčku. Krátce po začátku druhého kola spadl a zmařil si tak naděje promluvit do posledních bojů. Napravit svůj výkon bude mít možnost na dalším českém závodě, kam se opět vydá. Je jen dobře, že máme srovnání s dalšími evropskými jezdci. Bramborovou medaili si po loňské smolné sezóně vyjel Matouš Landa, kterého může opravněně mrzet jedna shozená kuželka. To byl totiž rozdíl na druhé místo. Zajel druhý nejlepší čas, ale 1s penalizace ho odsunula na tuto nepopulární pozici. Třetí ve skupině a tudíž i celkově skončil Ondřej Kroupa, druhý Jirka Karásek a zlato si z Kolína odvezl Jan Zapach, jenž nadělil všem ostatním více než 5s rozdílu.

Úvodní závod roku 2018 se vydařil, naprosto všichni, jezdci i diváci, si ho užili mírou vrchovatou. Další zastávka je v Janovicích nad Úhlavou 19.5.2018 na stejném místě, na kterém bude probíhat Mistrovství Evropy o pár týdnů později.

 

Výsledky:

https://gymkhana.cz/moto/motoslalom/zavody/2018

 

 

Začátek roku 2018 - Barcelona

8.3.2018:

Společně s výstavou Motocykl 2018 proběhla mezinárodní akce organizovaná Martijnem Stapelbroekem z Holandska, a to tréninkový kemp v teplém jarním podnebí Barcelony na místním tréninkovém centru Honda Instituto de Seguridad. Jde již o třetí ročník, poprvé ale včetně české účasti a také v hojném počtu závodníků ze všech koutů světa. Předchozí ročníky byly komorní za převážné účasti jezdců ze země tulipánů, celkovým počtem do dvaceti účastníků.
Letos se v Barceloně potkali jak jezdci pořádající země, tak velký počet francouzů, japonci, angličané, němci, kteří s Moto Gymkhanou teprve začínají, Jonathan Arias Denis z Tenerife, James Bush z Kalifornie, organizátor World Competition, jezdci ze středního východu, dva naši severní sousedé a tři naši jezdci. Jejich vlastní pocity a cíle si můžete přečíst na následujících řádcích.

#14 Krupič - Ondřej Kroupa
Do Barcelony jsem se rozhodl jet ze dvou důvodů, načerpat zkušenosti od ostatních jezdců, zejména několika Japonců, a nastartovat svoje tělo po dlouhé zimní pauze. Obojí bylo beze zbytku splněno, i když první den byl po pár hodinách už jedno velké trápení. Součástí soustředění byl i závod, ale ten jsem vnímal jen jako doplněk, i proto, že jsem jednoduše nemohl být fyzicky připraven na smysluplný výkon. Nejlepší část celého soustředění přišla až po závodě, kdy jsme se až do úplného vyčerpání honili po trati s nejlepšími evropskými jezdci. Toto srovnání ukázalo, že jezdit opravdu umíme, jen to bude vyžadovat ještě hodně dřiny dostat tuto výkonnost i do závodů. Bylo mi ctí zúčastnit se první akce v historii, na které se, kromě Austrálie, setkali jezdci ze všech kontinentů světa.

#47 Jaba - Jan Bareš
Začalo to slibem mého bratrance, že ve firmě nají vozík na 3 motorky. Že mi ho klidně půjčí.Už když jsem vozík vyzvedával, měl jsem obavy o  místo. Sraz na cestu byl k Krejzy ve středu večer s plánovaným odjezdem ve čtvrtek ráno. Ráno bylo příjemných -10°C a začala hra na ježka v kleci, kterak dostat naše 3 motorky na vlek. Zabralo to pouhé dvě hodiny na mraze. No super, jedeme. Cestou do Barcelony se nic zvláštního nestalo. Nějaká ta zácpa, trocha sněhu na Francouzské dálnici, důkladné umytí všeho venku průtrží mračen, no prostě normální cesta. Kemp byl docela příjemný, dorazili jsme v pátek lehce po poledni. Jen já byl vyobcován z chatky do auta s tím, že oni se chtějí vyspat a to při mém hlasitém spánku nejde. Večer proběhla ještě vyjížďka k moři. Krupič nakonec nesebral sílu na splnění slibů z auta, že se vykoupe bez ohledu na teplotu vody. Taky se hodně klábosilo s Holanďany, Angličany, a vlastně všemi. Ukazuje se, že bez ohledu na zemi původu jsme všichni stejní magoři.
V sobotu probíhalo volné ježdění. Měl jsem z toho radost, protože jsem se honil i s věhlasnými jmény, na které by papírově moje forma neměla stačit. Pozdě odpoledne jsem u měl zadní brzdové destičky na plech. Vyndal jsem z pod sedla náhradní, a zrada, úplně jiný rozměr!? Takže ještě hlubší hrábnutí pod sedlo a vytáhl jsem mírně jeté záložní desky. Proč jsem je tenkrát odložil jako záložní se ukázalo vzápětí. Každý dotek zadní brzdy byl doprovázen hlasitým kvílením. No co, jiné nejsou. A tak jsem si vysloužil pozdravy u večeře v podobě kokrhání z úst Francouzské delegace.
Nedělní závod jsem jel v prvním kole až moc na jistotu. V druhém kole jsem pak udělal školáckou chybu, kdy jsem jednu rotaci 360°jel jako 720°. Nakonec z toho bylo 22. místo z 43 účastníků. První druhé půlce, ale stejně ten čas narotovaný zbytečně navíc zamrzí. Po závodě se ještě jezdilo volně po původní trase závodu. Kvílel jsem brzdou až do úplného vyčerpání těla. Pak ještě sbalit ježky do klece, tedy motorky do vozíku a hurá domů. Z mého pohledu, i přes chyby v závodě to byl velmi povedený víkend. Hlavně z pohledu toho, že se rýsuje Evropská parta s výbornou atmosférou.

 

#82 Krejza - Jan Zapach
Po záběrech a informacích z předchozích dvou ročníků mi bylo jasné, že jde o super zábavu a ještě lepší ranně sezónní trénink. Nedělní závod byl jaksi navíc a vlastně mi o něj vůbec nešlo. Přesto jsem chtěl předvést své schopnosti a v závodě dost vyhořel. Pozitivní informace je ta, že vím, kde a na čem mám pracovat na cestě za co nejlepším závodním výsledkem. Ve srovnání s ostatními mi prostě chybí závodní zkušenosti a schopnost stoprocentně se připravit na dva počítané průjezdy.
Vše ostatní ale bylo naprosto úžasné. Organizace celé akce, zajištěné jídlo, báječná přátelská atmosféra celého víkendu a všech přítomných. Je vidět, že Moto Gymkhana je jedna velká rodina stejně postižených nadšenců, ve které jde především o zábavu a závodění je v rámci zdravého špičkování se.
Celý víkend, především však nedělní pozávodní odpoledne, byla jedna velké radost. Jezdil jsem s těmi nejlepšími evropskými jezdci pořád dokola, nešlo přestat, jezdil jsem tak dlouho, dokud nebyla nádrž suchá, dotankoval a jezdil znovu a znovu. Občas se ozvalo tělo a chtělo přestat, ale opravdu to nešlo. Nešlo se okrást o tu nejlepší zábavu, kterou MG nabízí. Veliké díky patří Bertu Schuldovi z Holandska právě za toto nádherné a téměř nekonečné odpoledne.

Začátek roku 2018 - Výstavy a 1. kolo World Competition

7.3.2018:

Moto Gymkhana jede. Je totiž úplně jedno, zda je zimní období roku, teplota vzduchu kolem nuly nebo dokonce pod, dokud není souvislá vrstva sněhu, gymkhanery nic nezastaví.

Jako každý rok, i letos se konaly na začátku března dvě výstavy - Motocykl a Motosalon. Po loňském umístění ve stejný víkend na stejném městě byly letos poprvé časově odděleny.
Motocykl 2018 proběhl naprosto klasicky první březnový víkend na výstavišti v pražských Holešovicích, Motosalon si dal týden odklad a opět zavítal do Brna.
Česká gymkhanerská scéna samozřejmě byla přítomna na obou výstavách v rámci doprovodného programu a také dostala prostor na hlavním pódiu.

Motocykl 2018 (napsal #9 Mimo)
Pražská výstava v Holešovicích začala už ve čtvrtek 1. března. Počasí bylo pro nás stejně jako pro všechny ostatní, kteří se starali o venkovní doprovodný program, poměrně kruté. Ranní teploty se pohybovaly pod -10⁰C, foukal studený vítr a v pátek ráno dokonce sněžilo. Sníh naštěstí brzy slezl, a i když byla stále zima, snažili se Vám naši jezdci ukázat to nejlepší z umění ovládání motocyklu.

Na vyhrazeném plácku jsme měli postavenou krátkou trať s figurami, které se běžně jezdí v normálních závodech. Během ukázek jsme Vám vysvětlili základní techniky jízdy. Probrali jsme pravidla, pověděli něco o historii Moto Gymkhany a také došlo na úpravy motocyklů. Někteří z Vás se hned zajímali o možnost tréninků v Praze i ostatních městech. Spousta z Vás přišla za námi na stánek a odpovídali jsme na všechno spojené s tímto krásným sportem.

Motosalon 2018
O týden později v Brně bylo počasí opačné, svítilo sluníčko, teploty dosáhly téměř až ke dvacítce stupňů Celsiovy stupnice a jaro se tak ohlásilo v přesně včas na motorkářský svátek. Našim jezdcům tak vykouzlilo úsměv na tvářích, gumy konečně na povrchu držely a naši borci tak mohli předvést maximum, které Moto Gymkhana nabízí, a rozdávat radost přítomnému publiku.
To si show skutečně užívalo, nejednou na přišli diváci speciálně na vystoupení kuželkářů.
Jako v předešlých ročnících, i letos bylo nejatraktivnější vystoupení večerní, kdy se setmí a vznikne tak prostor pro osvětlené kuželky a paprsky světel ze závodních strojů, aby tak došlo k umocnění vizuálního diváckého požitku.

World Competition
Stejně jako výstavy, i celosvětová soutěž World Competition nebere ohledy na počasí a startuje již v zimě. Loni poprvé začala v únoru a v takto nastaveném trendu pokračuje i nadále.
Nová sezóna nicméně přinesla několik změn. Po vzoru našeho národního šampionátu se nepočítá jeden nejhorší výsledek, je tedy možnost jedno kolo vynechat nebo přijít o nepovedený výsledek.
Další změnou je a nadále v průběhu roku bude u některých tratí možnost volby. Bude tak zajímavé sledovat, jakou možnost si který jezdec vybere.
Prvního letošního kola se za ČR zúčastnili pouze Jan Zapach a Jan Bareš. Asfalt byl suchý, ale studený, a tak výsledky, 11. a 14. místo jsou poplatné podmínkám. Nutno dodat, že holandští jezdci měli jeden víkend velmi krásné počasí (asi +5°C), u japonských teploty přes 10°C nejsou žádným překvapením. Stejně tak se rozmohlo používání nahříváků pneumatik, které v teplotách kolem nuly odvedou dost práce při přípravě stroje k jízdě. Naším borcům toto technické vybavení chybí, doufejme tedy, že brzy bude teplo a tento rozdíl sníží či úplně eliminuje.
V současné době je aktivní druhé kolo WC, všichni zájemci mají čas do 19. března, aby zajeli, nahráli a nasdíleli svůj nejlepší čas.

 

Registrace na ME 2018 spuštěna

12.2.2018:

K dnešnímu dni byla spuštěna registrace na Mistrovství Evropy 2018 v Moto Gymkhaně, které se po třech letech přesune z Holandska do naší kotliny, konkrétně do bývalého vojenského areálu v Janovicích nad Úhlavou.

Registraci je možno provést zde:
https://motogymkhana.nl/ec2018/

Pravidla, oproti minulým ročníkům mírně upravená:
https://motogymkhana.nl/wp-content/uploads/2018/02/rules_EC2018_final.pdf

Startovní listina účastníků
https://gymkhana.cz/moto/jezdci/registered/63

 

Organizátor bude rád za každou pomoc od neúčastnících se jezdců, přátel a příznivců Moto Gymkhany a motoristického sportu obecně.

2017 DMGCZ 5.závod - Janovice nad Úhlavou

13.8.2017:

Bývalý vojenský areál s největším "buzerplacem" v republice hostil pátý závod českého mistrovství v Moto Gymkhaně. Kdo tu dříve znechuceně dupal, dnes přišel dobrovolně a měl se na co dívat. Ani nezmokl, i když po obědě při stavbě trati chvíli mžilo. Nakonec se ukázalo i slunce a zahřálo tak asfalt i jezdce.

GP8 se letos nese v duchu osobních rekordů. Po minulém závodě v Soběslavi si tři nejlepší opět zlepšili své časy. Třetí s časem 29,76s Filip Szymanský před závodem konečně vyměnil sériovou rozetu a vyjel si tak svoji první bednu v osmičce. Druhý Kari, Jiří Karásek, si zajel svůj první čas pod 29s, přesněji 28,89s. Může být právem zklamaný, na vítězství to nestačilo. O pouhou jednu setinu vteřiny ho porazil Krejza, Jan Zapach. Úřadujíci mistr republiky a držitel českého rekordu v GP8 Miondir, Jiří Schovanec, se ze zdravotních důvodů zúčastnil pouze hlavního závodu. Krupič, Ondřej Kroupa, v prvním kole shodil kužel (diskvalifikace), ve druhém začátečnickou chybou zajel osmičku o jedno opakování méně, tudíž druhá diskvalifikace.

Trať hlavního závodu byla rychlejší s menším počtem utažených rotací, než je běžné, časově standardní.

V kategorii C se jako úplný nováček objevila Katka Skondrojani a hned si odvezla bronzovou medaili. Stříbrnou placku si vyjel Robert Cikán a zlato Daniel Kosňanský. Dan má choutky postoupit do Béčka, ale bude to chtít ještě trochu tréninku.

Za kategorii B se dnes sešlo velmi málo závodníků, pouzí čtyři. Dlouhou dobu, až do třetího kola, to vypadalo, že třetí místo konečně bude brát Martin Komrska. Ale běžná praxe se stalo opět pravdou, Radka "Amálka" Landová mu vyfoukla velmi pěkným zlepšením bronz. Martin si i ve třetím kole čas zlepšil, ale nestačilo to. Druhý dojel Michal "Eiffel" Žák. V letošní sezóně je většinou stříbrný, ale naštěstí pro něj to není pravidlem. Dokáže také zajet zlato, což ukázal v minulém závodě. Pro postup do nejlepší skupiny mu ale chybí něco málo. Nejrychlejším béčkařem byl dnes Michal Kubeš, který se velmi výrazně zlepšuje. Časovým limitem 109% má nakročeno do Áčka. Stačí mu zajet ještě jeden podobný výsledek.

Áčko letos zažívá velký přerod a několik stálých i nových jezdců ukazuje, že pravidelný a cílený trénink se vyplácí a snaha je odměněna pěkným umístněním. Jedním z nich je bezpochyby "Wopičák" Filip Szymanský. Z céčka do áčka v jedné sezóně, poráží mnohem zkušenejší jezdce a cpe se nahoru, co to jde. V Janovicích dojel šestý, za sebou nechal "Leváka Boba" Dobeše a "Matyho" Landu. Maty vyměnil svého letitého Horneta za mnohem mladší pětistovku a přestup si jen pochvaloval. Kuba Oulehla přijel tentokrát bez motorky, technický problém znemožnil jet na své. Jezdí oblíbenou F4ku, Hondu CBR 600 F4i. Na tento závod mu půjčil svůj stroj Krupič, který jezdí tu samou. Ale svá nebo cizí, to je rozdíl, i když se jedná o naprosto stejný typ. Kuba si tak chvíli zvykal, ale páté místo je jeho klasickým výkonem. Bramborovou bral podruhé za sebou Krupič, když nestačil na třetího Kariho velmi těsným rozdílem 0,03s. Krupič ve druhém kole spadl a musel zajet rozumný čas ve třetím. Kari si bronz zajistil už druhým kolem, ve třetím udělal chybu a kolo tak nedokončil. První dvojice ale tentokrát velmi utekla zbytku pole a to o celé 4s na třetího. Mio se soutředil na hlavní závod, který s obtížemi dojel, Krejza tak měl možná trochu usnadněnu cestu a zajel již počtvrté v letošní sezóně nejrychleji ze všech.

Velké díky patří společnosti Develop-start za skvělé zázemí v areálu a další spolupráci do budoucna, především zajištění Mistrovství Evropy 2018.

 

 

2017 DMGCZ 4. závod - Soběslav

16.7.2017:

Čtvrtá zastávka v kolotoči závodů motocyklového slalomu se konala v tradičním místě tréninkového centra autoškoly Sluka v jihočeské Soběslavi. Po několikatýdenním období různých bouřek a přeháněk se v den závodu na účastníky usmálo štěstí, nespadla jediná kapka vody, a to slibovalo napínavý závod, i přes zatím nejmenší letošní jezdeckou účast, pouze 17 závodníků přijelo na start. Mrzí neúčast Michala Kubeše, který měl ale technické problémy se strojem a dorazil bohužel až po skončení celého závodu.

Dopolední rozehřátí při GP8 opanoval Jiří "Kari" Karásek s osobním rekordem 29,05s před Krejzou, Janem Zapachem. Ten si také zajel vlastní rekord v čase 29,20s. Bronz bral Ondřej "Krupič" Kroupa se třetím časem pod 30s, 29,84s. Bramborový skončil úřadující mistr republiky Jirka Schovanec, Mio. Osmička mu dnes nevyšla. Za zmínku stojí ještě "Wopičák" Filip Szymanský. Pravidelně dře a výsledky jsou znát. Dnešní čas 31,47s je nádherný, když vezmeme v úvahu, že na své Hondě má stále originální sekundární převod a to je oproti konkurenci velký handicap.

Trať hlavního závodu byla standardní na české poměry, nemáme veliké plochy, abychom stavěli tratě na dvě minuty a více. Ale byla krásně plynulá s přirozeným rytmem, žádná hluchá místa.

V kategorii C se na start postavili pouze Robert Cikán a Honza Štrych, stálice této skupiny. Honza vyhrál a zajel 141% času, ještě procento a dostane se do Béčka, Určitě je to pro něj motivace.

V Béčku je v poslední době zvykem, že vyhrává Michal "Eiffel" Žák. Nejinak tomu bylo i v Soběslavi. Nicméně to nebude mít úplně jednoduché. Na druhém místě skončil Matěj "Mateo" Šagát, který se od posledních závodů velmi zlepšil a co nevidět bude Eiffelovi dýchat na záda. Z dvojice Jawiček byla úspěšnější Radka Landová a vyjela si bronz v této kategorii. Smůla pro Martina Komrsku. Mimo, jak je mu přezdíváno, by si po dlouhé době už zasloužil medaili. Rozdíly všech jezdců v této kategorii byly velmi malé, pouhých osm sekund dělilo vítěze od šestého Standy Osvalda.

Skupina A jsou ti nejlepší z nejlepších, jízda je na maximální hranici a souboje mezi jednotlivými jezdci jsou tou největší podívanou, kterou můžete vidět. Souboje v Soběslavi byly velmi napínavé, pořadí jezdců se přelévalo každým průjezdem a diváci tak nemohli být ani v nejménším zklamáni.
V prvním kole notnou dobu vedl Kuba Oulehla, pro kterého to tak bylo úplně první průběžné vedení závodu v jeho kariéře. Mio spadl, Kari zabloudil, Krupič shodil dvě kuželky. Kuba se však neradoval dlouho, Krejza ho odsunul na druhou příčku. Kuba svůj čas v dalších kolech už nezlepšil, nakonec to stačilo na celkovou pátou příčku.
Než se vrhneme na ty nejlepší, musíme se zmínit i druhou polovinu skupiny. Matouš "Maty" Landa v posledních závodech končil na chvostu a chtěl to změnit. Stejně tak chtěl konečně pojezdit Honzu Bareše řečeného Jaba. Úkol si splnil napůl, skončil sedmý z devíti, ale Honzu neporazil.
Honza "Levák Bob" Dobeš a Filip "Velká Wopitze" Szymanský sváděli souboje mezi sebou a výše zmíněnou dvojicí Jabou a Matym. Všichni čtyři jezdci se vešli do 3 vteřin, parádní bitva.
Ale zpět na vrchol. Celkově čtvrtý Krupič vypadá, že se v letošním roce hledá a možná trochu stagnuje. Všechnay tři kola měl téměř totožná v rozdílu pouhých dvou desetin vteřiny, nejlepší z časů si zajel ve druhém kole. To nicméně nestačilo na Kariho, který Krupiče odsunul na nepopulární čtvrté místo neskutečným rozdílem 0,02s.
Bitva o první místo se udála v prvních dvou kolech. Krejza nasadil v prvním kole laťku hodně vysoko, pády a bloudění po trati ostatních jezdců znamenaly výzvu do dalších kol. Té se nejlépe zhostil Mio, úřadující mistr republiky. Ve druhém kole přidal, ve třetím ještě více, ale nestačilo to. Krejza před svoji třetí jízdou už vyhrál, mohl tak naprosto klidně odjet své poslední kolo. To taky udělal. Ne na pohodu, ale klidně. Tím ještě zlepšil svůj čas na celkové 2,09s od druhého Miova místa.

Každý letošní závod v sobě ukrývá napínavé souboje, diváckou atraktivitu, nové naděje do budoucna, emoce vítězství či porážky. Neméně napínavé to bude v srpnu v novém místě v Janovicích nad Úhlavou. Přijeďte všichni, bude se pomalu rozhodovat o výsledcích celé sezóny.

2017 DMGCZ 3. závod - Žďár na Sázavou

24.6.2017:

Český šampionát završil svoji první polovinu roku 2017 závodem ve Žďáru nad Sázavou. Místo je tradiční, i přes nekvalitní asfalt se zde závodí pravidelně každý rok. Počasí vyšlo vysloveně letní, vysoké teploty a obloha bez mráčku.

Celkem se na startu sešlo 25 závoduchtivých borců, několik nováčků, dokonce i s návštěvou z Polska, Adrian Siwiec a Aleksey Pavlov. Aleksey je rus, ale žije v Polsku a zde i závodí. Na špičkové úrovni.

Dle zvyklostí se začíná doplňkovým závodem GP8. "Osmička" je dobrým rozehřátím před hlavním závodem. Jak se kvalita závodníků zvyšuje, čím dál tím více soubojů probíhá a zde se hraje o setinky vteřin. Osmé až desáté místo v jedné čtvrtině vteřiny, třetí až páté v jedné polovině vteřiny. Tak moc jsou souboje vyrovnané. Na již zmíněném třetím místě skončil Jiří Karásek, druhý s osobním rekordem konečně pod hranicí 30ti vteřin Jan Zapach a vítězem se stal Jiří Schovanec.

Oproti běžné praxi trať tohoto závodu postavil polský šampion Krzysztof "Dziki" Dzikowski. Na dálku postavil zábavnou a krásnou trať s různorodými figurami.

V Céčku se letos ukazuje Cyril Fara se svým H-D StreetGlide. Motorka je to veliká, sotva se vejde na utažené tratě našeho mistorvství, ale Cyril si s tím umí poradit a první místo v této katerii je důkazem, že skutečně bravurně. Druhý Robert Cikán si už po velmi dlouhé době medaili zasloužil. třetí skončil naprostý nováček Michal Šoulák na supermotu od Suzuki.

Kategorii B opanoval Filip Szymanski. I přes stále neúplně upravenou motorku se bez nejmenších problémů dostal na čas do poloviny skupiny A. Tu si taky vybojoval a od příštího závodu v Soběslavi tak už to nebude mít tak jednoduché. Druhý Michal Žák neustále bojuje s časem, aby se dostal pod 110%, nutnou hranici pro přestup do Áčka. Třetí místo si vyjel Tomáš Vít s nádhernou motorkou ER6, jak on sám s oblibou říká. Ani další boje v této skupině nebyly bez napětí. Souboj jawiček vyhrála Radka Landová před Martinem Komrskou. Veroniku Dědičovou, Vladimíra Vayhela a Pepu Vernera dělila přesně jedna vteřina. Jasný důkaz, že bojovat se dá na všech frontách a nejen vepředu.

Nicméně nejzajímavější boje se odehrávají v nejvyšší kategorii a ve Žďáru tomu nebylo jinak. Dříve vytvořené skupiny byly tentokrát rozšířeny o dva naše polské sousedy. K tomu se přidal Kuba Oulehla, který pomalu a jistě zrychluje a posouvá se tak mezi již pětici nejlepších čechů. Krásný souboj o celkové sedmé místo svedli Jan Bareš, Filip Szymansky a Petr Mašek. Tito tři jezdci byli od sebe opět v rozdílu jedné poloviny vteřiny. Již zmíněný Kuba Oulehla je všechny předjel a získal tak šestou příčku. Pátý tentokrát skončil Krupič, Ondřej Kroupa. V prvním kole spadl a druhé tak nějak odjel. Čtvrtý Jiří Karásek se v poslední době hledá, Doufejme, že současná doba stagnace brzy pomine a bude tak útočit na příčky nejvyšší. Bronz si vyjel Aleksey, který svým osobitým stylem získává podobné úspěchy v Polsku. O první místo byla bitva až do úplného závěru, kdy Jan Zapach o necelé čtyři desetiny vteřiny neudržel první místo z prvního kola a podlehl Jiřímu Schovancovi. Rozdíl malý, Jirka měl skvělý den a tak si vítězství určitě zasloužil.

Český šampionát bude pokračovat za tři týdny závodem na dalším tradičním místě, na cvičišti v Soběslavi. Přijďte se všichni podívat na naši slalomářskou špičku, nebudete litovat.

 

2017 European Championship

12.6.2017:

Již potřetí v řadě se v Holandsku konalo mistrovství Evropy - MotoGymkhana European Championship 2017. Podruhé soutěž zavítala na jižní cíp města Lelystad do areálu Kemp Rijopleidingen. Tento areál a také okolní silnice se vyznačují velkou přilnavostí asfaltu, mnohem větší, než na jakou jsou zvyklí jezdci u nás v republice. Sobotní trénink tak byl především ve znamení adaptace na tento povrch.

Počasí po oba dva víkendové dny nemohlo být pro příznivější. Slunce a velmi pěkné teploty bez sebemenšího náznaku deště znamenaly, že každý jezdec ze sebe vydal maximum.

Český tým se zúčastnil v počtu osmi borců, výběr těch nejlepších, které v České republice máme. O tom ale až za chvíli. Nejpočetnější byl ze zjevných důvodů domácí tým následovaný francouzskou ekipou o třinácti ziskuchtivých mužích. Dále se zúčatnili ti nejlepší z Belgie, Polska a Ruska a Velké Británie. Celý víkend nebyl pouze o měření sil, ale také o skvělé a přátelské náladě, která panovala v nedalekém kempu, kde byla většina závodníků ubytována. Především sobotní barbecue byla vydařená společenská akce plná úsměvů a pozitivní kamarádské nálady.

Ale zpátky k tomu, co Vás zajímá nejvíce, a tím je nedělní závod. Trať byla dlouhá, středně rychlá, rozdělena na tři části spojené kratšími přejezdy. V první části byl dvě zrcadla následována dvěma branami, kde si závodníci mohli vybrat stopu a také to dělali. Možností bylo několik a dalo se zde získat nebo ztratit. Druhá část byla přímočará s několika rotacemi na obě strany. Poslední úsek byl velmi technický a zamotaný s krátkými slalomy a rotacemi. Jako celek velmi pěkná a různorodá trať. Ti nejlepší se dostali pod dvě minuty, nováčci měli časy i přes tři minuty.

Nejrychlejší ženou letošního roku je domácí Lieneke van Popta. S časem 2:16,79s se umístila na celkovém devatenáctém místě.

Ze všech 54 závodníků se ve třetí desítce, tzn. zhruba na konci první poloviny startovního pole umístili Jan Bareš, Jan Dobeš a Matouš Landa. Levák Bob, jak je Honzovi Dobešovi přezdíváno, udělal v prvním kole na úpném závěru navigační chybu, ze které se poučil a druhé kolo již bylo čiště zajeto. JaBa a Maty ve druhém kole přidali a po předchozích nezdarech zlepšili svůj čas o krásných 7 vteřin. Pro Jakuba Oulehlu bylo naopak lepší první kolo, časem o setinu vteřiny pod 2:16 si zajistil osmnácté místo a uzavřel tak první třetinu startovního pole. O pět míst výše, tedy třináctý, dokončil závod Jíří Karásek. Ve druhém kole se zlepšil o 2,5s, což je na této úrovni znatelné zlepšení. Každopádně neprochází nejlepším obdobím a to se nejspíše promítlo do celkového výsledku. Rozhodně je natolik talentovaný, aby se dostal do první desítky. Podobně na tom byl tento víkend Ondřej Kroupa. Udělal mimozávodní chybu, dlouho řídil, skolila ho únava a tak je jeho dvanácté místo asi maximem, kterého mohl dosáhnout. Navíc se mu stala podobná situace jako nedávno v Polsku, první kolo nevyšlo a druhé tak musel jet na jistotu. Příště to určitě bude lepší.

O skutečně vyrovnané úrovni všech závodníků svědčí fakt, že mezi jezdce čtvrtým a třináctým místem dělilo osm vteřin. Pořadí se s každým dalším průjezdem přelévalo v rámci celého startovního pole, nejvíce viditelné a napínavé to nicméně bylo v první desítce. Na konci prvního kola tak byl na průběžném čtvrtém místě Jiří "Mio" Schovanec, následován Janem "Krejzou" Zapachem. Několik špičkových jezdců ale v prvním kole chybovalo nebo spadlo, ve druhém již své chyby napravilo a tak pořadí našich borců takto nevydrželo. Mio si ve druhém kole zlepšil čas půl vteřiny, ale srazil kužel (penalizace za 1s), počítal se mu tedy čas prvního kola, který tak stačil na desáté místo. Jirka již aktivně netrénuje a je možné, že se v budoucnu začne věnovat více organizaci. Proto je tento výsledek velmi pěkný a úctyhodný. Krejza je na tom s přístupem obráceně, má chuť závodit a získávat co nejlepší umístění. V Polsku udělal v prvním kole podobnou chybu jako Krupič. Tu zde nechtěl opakovat, proto jel první kolo na jistotu. Ve druhém mu tak nic nebránilo přidat. To udělal, stáhl téměř celé čtyři! vteřiny a tím se dostal těsně pod bednu.

První tři příčky si rozebrali holandští gymkhaneři. Jejich úroveň a znalost místího přostředí udělala své. Nicméně situace se mění a loňský mistr Evropy Kristian Eekhof tak dojel bronzový, stříbro si vybojoval Richard van Schouwenburg a příčku nejvyšší obsadil neskutečně rychlý Bob Stöpler.

Česká ekipa tímto děkuje pořadatelům a po vzájemné domluvě je velmi pravděpodobné, že se příští ročník bude konat u nás. Držme tedy palce, aby se vše z organizačního hlediska povedlo a naše končiny tak mohly poprvé přivítat nejlepší piloty z celé Evropy.

 

 

#2017MGymkhana WC4

23.5.2017:

Národní šampionáty jsou již v plném proudu, mnoho jezdců přesto ve svém tréninkovém čase nachází prostor jezdit i mezinárodní šampionát. Nebo možná právě proto, když si ho zařadí jako vhodnou formu tréninku.

Počasí po celém světě je již dostatečně teplé, občas s přeháňkami, na které tentokrát doplatil pouze John Ritchie z Velké Británie, ostatní měli krásně sucho.

Letos už je zvykem, že body na prvních příčkách si rozděluje především trojice Holanďanů. Tento měsíc se jeden z nich, Bob Stöpler, neúčastnil a tím nechal možnost Martijnovi a Richardovi získat velmi pěkný náskok v celkovém pořadí a zároveň možnost pro ostatní, aby v tomto kole získali více bodů než obvykle.

První Martijn Stapelbroek vyhrál velmi malým rozdílem o pouhé čtyři setiny vteřiny. Richard zajel ještě o kousek lepší čas, ale ten byl neplatný, jeden kužel totiž na videu vidět nebyl a tak se mu počítal pomalejší čas. Třetí nejrychlejší čas zajel tentokrát Krejza, o destinu vteřiny před Bartem. Vynahradil si tak opačné pořadí z minulého měsíce. Pátý Bert Schuld se této dvojici přibližuje a okoření tak již velmi pěkné souboje. Šestý dojel Maspe, tentokrát poměrně v klidu s náskokem jedné vteřiny před Filipem "Wopitzí" Szymanskym. Filipa čekají ještě nějaké úpravy motocyklu, především kratší sekundární převod. S ním se bezpochyby zlepší a bude prohánět nejen Maspeho, ale i závodníky před ním. Ihned za Filipem se umístily dvě dámy, Marie a Lieneke z Holandska, první desítku uzavřel nejrychlejší Francouz Gillaume Pouillot. Tyto čtyři závodníky od sebe dělila necelá půlvteřina, tak napínavé souboje to jsou.

 Ve druhé desítce naše barvy hájí Jaba a Michal "Eifel" Žák, oba pravidelně zajíždí do patnáctého místa. Ladislav Jochman začal více trénovat a na výsleku to je znát, uzavírá druhou desítku. Martina "Nedma" Nedělková a Cyril Fara se dvěma dalšími Holanďany uzavírají tabulku. Zde se již nejezdí o setiny a desetiny, ale o celé vteřiny a tak jejich výkon je velmi pěkný, především při srovnání cyrilova H-D s malými obratnějšími motocykly ostatních jezdců.

Bodový zisk tohoto měsíce znamenal posun našich na velmi pěkné pozice v průběžném pořadí celkového šampionátu. Krejza je třetí, Maspe osmý, Jaba patnáctý, na konci druhé desítky sdílí stejný počet bodů Eifel a Wopitze.

Výsledky jsou to pro naše barvy milé a potěšující, již za týden ovšem začíná další kolo soutěže, kdy se šampionát přhoupne do své druhé poloviny. Před všemi závodníky je tak pořád dlouhá cesta a mnoho práce. Přejme jim tedy minimálně stejné a lepší výsledky.

2017 Gymkhana GP 1.závod - Sczeczin

21.5.2017:

O víkendu zamířila česká výprava do dalekého Štětína letos poprvé změřit síly s polskými gymkhanery. Z našich jezdců vyrazili do boje Ondřej Kroupa, Jan Zapach a celkem překvapivě i Filip Szymanski, který, ačkoliv začátečník, ukázal svůj potenciál už na svém prvním závodě v Liberci. Nutno dodat, že Filip absolvoval celou cestu po ose na motorce! Jak k tomu sám dodal, zkušenosti nenasbíráte tím, že budete doma sedět na zadku.

Cíle všech našich jezdců nebyly předem stanoveny, Krejza chtěl mít hlavně dobrý pocit ze svých jízd, Krupič aktuálně piluje změnu techniky ježdění a Filip chtěl nasbírat zkušenosti, seznámit se s gymkhanou na mezinárodní úrovni a poznat atmosféru velkého závodu, která je ve Štětíne už tradičně fantastická včetně spousty diváků.
Další neznámá byla výkonnost Poláků po zimní pauze, jak se později ukázalo, úroveň neustále roste.
Jako první přišel na řadu závod GP8, ten jen dokreslil vzrůstající úroveň, prvních 7 jezdců se vešlo do 1,5 vteřiny! Krupičovi očividně změna stylu svědčí, protože ačkoliv GP8 podle svých slov příliš netrénuje, s časem 29,60 bral třetí místo! Vyhrál již tradičně Dziki s časem 29,12. Dziki pro letošek posílil svoje stádo, s litrovým CBR se sice ještě seznamuje, ale jezdec jeho kvalit dokáže výhod silnější motorky jen využít. Krejzovi GP8 příliš nesedla, taky jí moc netrénuje, ale s časem 30,41 se rozhodně za sedmé místo stydět nemusí. Filip i přes absenci zkušeností zajel moc pěkný čas 32,44 (co by za tenhle čas kdekdo dal). Úsměvný moment přisel v prvním Filipově pokusu, kdy při poslední zatáčce shodil kužel a s vidinou diskvalifikace, která za toto v ČR je, projel bez zájmu o zastavení cíl (v Polsku je shození kužele pouze za trestnou vteřinu).
Trať hlavního závodu byla velmi rychlá, ale skrývala jednu figuru, se kterou si, alespoň v prvním kole, nevěděla rady většina jezdců včetně profíků. Šlo o krátké zrcadlo, ohraničené navíc položenými kužely, ke kterému se přijíždělo velkou rychlostí.
První z Čechů startoval Filip v kategorii AMATOR a hned za druhým kuželem se projevila možná nervozita a málo zkušeností. Vynechaná celá jedna figura a následné vracení zhatila naději na dobrý čas v prvním kole. Krupič ovšem v prvním kole nedopadl o moc líp, také vyrobil hned v začátku chybu na trati, které následně využil k tomu, aby si celou trať zajel na krev a vyzkoušel svoje možnosti. A aby toho nebylo málo, Krejza si prozměnu udělal přestávku na kafe ve výše zmíněném zrcadle, kde vinou špatného úhlu nájezdu úplně zastavil, takže zbytek trati si užil podobně jako Krupič.
Toto vše mělo pro kluky nakonec důsledky v celkovém pořadí, protože druhé kolo museli jet na jistotu, aby měli alespoň jeden slušný čas.
Nejlépe se s touto situací vypořádal Krupič. Čistě zajeté kolo na jistotu mu nakonec vyneslo třetí místo v kategorii PRO! Krejza dojel v těsném závěsu na čtvrtém místě s minimální ztrátou, což je výborný výsledek, ale čtvrté místo prostě vždycky trochu zamrzí.
Filip ukázal svůj potenciál a také bez chyby si dojel pro šesté místo v kategorii AMATOR, parádní příslib do budoucna.
SZCZECIN 2017 opět nezklamal, jak organizační, tak výkonnostní úrovní je to jeden z nejlepších závodů v Evropě. Čeští jezdci zabodovali, cinklo to, a teď už je čas příprav a tréninku na Mistrovství Evropy v Holandsku, které se koná 11. června.

 

2017 DMGCZ 2.závod - Liberec

14.5.2017:

Druhou květnovou neděli se konala druhá letošní soutěž "kuželkářů". Kvalita soutěžících se závod od závodu zlepšuje, mnozí získávají body do světového šampionátu, zajímavé souboje tak na sebe nenechají dlouho čekat.

V tradiční doplňkové soutěži GP8 se na prvních příčkách moc nezměnilo, Zvítězil Krupič s časem lehce pod 30s, druhý Kari a třetí Krejza. Čtvrtého Maspeho a pátého úřadujícího mistra republiky Mia od sebe dělila pouze jedna setina vteřiny. To ale nebylo všechno. Filip Szymanský pořídil oblíbený stroj CBR600F4 a jeho šesté místo ukazuje velké kvality a naděje do budoucna.

Na hlavní závod hrozil déšť, zkrátila se tak doba na seznámení s tratí. Ta byla dostatečně jednoduchá a kromě Mima (Martina Komrsky) na ni nikdo nezabloudil.

V kategorii C se poprvé ukázal již zmiňovaný Filip Szymanský, a vyhrál. Co se od něj dá čekat, až si upraví převod a bude trénovat pravidelně? Druhý skončil Otto Büchler a třetí Lukáš Voráč na mezi českými jezdci oblíbené Kawě ER6.

Kategorie B byla tentokrát poněkud klidnější, po minulém roce spadnuvší Jaba se chtěl vrátit do Áčka a tímto závodem a vítězstvím v něm se mu to povedlo. Druhý Michal "Eifel" Žák tak ztratí pro další závody přímého konkurenta. Třetí Tomáš "Azak" Vít si v den svých narozenin nadělil třetí místo.

V Áčku se letos utvořila dvousestava. Maty, Levák Bob a Maspe  se nicméně nenechali zahanbit a rozdíly oproti vedoucí čtyřce byly velmi malé. Kari neměl svůj den a tak čtvrté místo neurazí,ale nenadchne. Třetí Mio může děkovat, že jeho žák, právě uvedený Kari, nepředvedl svůj nejlepší výkon. Druhý Krupič zajel bezpečný čas, který však nestačil na první místo. To získal podruhé v řadě Krejza. Pro tuto kategorii byly důležité výsledky prvního kola. Ve druhém začalo pršet a tím pádem již nedošlo k vylepšení výsledků nejlepších jezdců.

Většina jezdců se pravidelně zlepšuje a zvyšuje tak kvalitu české Moto Gymkhany. Tu pak prodává ve světě. Ať již v závodech v sousedním Polsku nebo na mistrovství Evropy v Holandsku, kam se ve dnech 10.-11.6. vypraví mnoho našich nejlepších borců.

 

 

#2017MGymkhana WC3

4.5.2017:

Japonci si již jedou své závody a na světovou soutěž jim času nezbývá, možnost získat body do tabulky se tak nabízí zbytku světa. Jako vždy je nejlepší torjice holanďanů, která se tentokrát o stupně vítězů podělila v pořadí Bob Stopler, Richard van Schouwenburg a Martijn Stapelbroeck. Čtvrté místo získal Bart Hoste před Krejzou o pouhé dvě setiny vteřiny. Škoda, že takový rozdíl znamená o dva body méně do celkového pořadí pro našeho borce.

Sedmý Petr Mašek se konečně dostal před francouze Guillama Pouillota a těšíme se na jeho čím dál tím lepší výkony. Nutno říci, že nejen jeho. Michla Žák Velmi zrychlil a odměnou mu je dělené deváté místo a sedm bodů, když zajel shodný čas s Jamesem Rileyem.

Ve druhé desítce se umístili celkem čtyři češi, posila pražské sekce Filip Szymansky je nováčkem ve World Competition. Poté, co koupil oblíbený stroj CBR600F4, aby neničil nahaté báwo, se začíná rozjíždět k velmi slibným časům a určitě zanedlouho potrápí mnoho stálých a "služebně starších" jezdců.

Za zmínku stojí, sice na posledním místě, ale s obdivuhodným výkonem na velmi malé a utažené trati, jízda Cyrila Fary s H-D StreetGlide. Zaručeně největší stroj z celého startovního pole Cyril nedostal do základního času, to nic nemění na jeho schopnosti vodit tak velký stroj ladně, jak se říká, na pětníku.

Česká účast byla tento měsíc největší, celá třetina ze všech soutěžících, navíc doplněna bratrem Ladislavem Jochmanem ze Slovenska. Jen tak dál, aby krajanů jezdilo více a s lepšími a lepšími výsledky. Na shledanou u květnového zápolení na o nic méně zajímavější trati.

 

2017 DMGCZ 1.závod - Kolín

15.4.2017:

Úvodní závod sezóny 2017 se konal v místě zrodu české gymkhany, za všechny rok již tradičním místě, a to na autocvičišti v Kolíně. Počasí přálo všem jezdcům, celý den bylo zataženo, slunce občas vykouklo a déšť zůstal ke spokojenosti všech v mracích. Každý z přítomných jezdců tak mohl ukázat to nejlepší ze své formy. A že bylo na co se koukat.

Jako obvykle se před obědem začínalo doplňkovou soutěží GP8, ve které, při nepřítomnosti držitele českého rekordu této soutěže Jiřího Schovance, tak měl nejvíce šancí Jiří Karásek. Svoji formu také potvrdil a zvítězil s časem 29,58s. Není divu, GP8 Jirka pořádně piluje. Druhé místo si vyjel Jakub Oulehla, jenž s novým strojem CBR 600 F4 nachází společnou řeč a zlepšuje se mílovými kroky. Třetí příčku obsadil Jan Zapach. Velkým překvapením je šesté místo Michala Kubeše s nádherným časem 32,86s. Michal je nováčkem a dosáhl tohoto času při svém úplně prvním měření sil. Porazil tak mnoho zkušenějších jezdců a stálic české MG a je velkou nadějí do budoucna.

Trať hlavního závodu byla na obvyklé poměry dlouhá, několik rotací a úseků se opakovalo, byla tedy skutečnou zkouškou všech gymkhanerských schopností, především se neztratit a zajet tak čistě a přesně. Nováčci moc zmateni nebyli, několik dlouholetých jezdců ale v prvním kole udělalo pár navigačních chyb a díky opravě tak nabralo znatelnou ztrátu, kterou muselo poté dohánět ve druhém kole.

Kategorie C. Tato kategorie je určena jako nástupní pro nováčky, což ale neznamená, že by se zde nebojovalo. K Janu Štrychovi a Robertu Cikánovi, kteří běžně jezdí v této kategorii, se přidalo pět nových jezdců. Michal Kubeš potvrdil, že úspěch v GP8 nebyl dílem náhody a tuto kategorii vyhrál. Druhým byl Matěj Šagát před třetím Lukášem Voráčem. Velkým překvapením byla účast Cyrila Fary s velkým strojem H-D StreetGlide, jenž se vůbec nenechal zahanbit a sklidil tak zasloužený úspěch. Byla radost se na něj dívat, jak vodí takto velký a těžký stroj na malém prostoru.

Kategorie B. Návrat Veroniky Dědičové na novém stroji, loňský propad Jana Bareše, stoupající výkon Michala Žáka, to vše jsou momenty, které okořenily souboje v Béčku. Kde jsou v Céčku rozdíly v jednotkách vteřin, zde se již mezi jednotlivými jezdci často hraje o desetiny. Zvítězil Jan Bareš, který s novou chutí tlačí časy dolů, aby se dostal zpátky do Áčka. Druhý Michal Žák poprvé zajel pod 110%, hranici nutnou k postupu do vyšší kategorie. Ještě jeden takový výsledek a je tam. Třetí se svým stabilním výkonem dojel Tomáš Vít.

Kategorie A. Poslední loňské závody naznačily, že se v nejvyšší kategorii již nebude jednat o one man show Jiřího Schovance, škoda tedy jeho nepřítomnosti v úvodu ročníku 2017. To ale neznamená, že by se nebylo na co koukat. Naopak. Boje nejrychlejších českých jezdců získávají na intenzitě a zajímavosti. Jan Dobeš, Petr Mašek a Jakub Oulehla tvoří zajetými časy kompaktní skupinu, která bojuje mezi sebou, ale nemá nic jistého. Zezadu na ně tlačí již zmínění jezdci z Béčka společně s Matoušem Landou, rozdíly v časech jsou malé a sebemenší zaváhání může znamenat propad o několik míst. Zároveň si nesmějí nechat utéct špičku, na kterou ztrácejí zhruba šest až deset vteřin. Zde se moc nevedlo Ondřeji Kroupovi, první kolo spadl a druhé získal penalizaci za dva sražené kužely, což znamenalo třetí místo. Druhý skončil Jiří Karásek, který zajel velmi vyrovnané a rychlé časy. Nestačilo to ale na Jana Zapacha, který po zastavení mimo box v prvém kole (+3s penalizace) zatroubil k útoku a o necelé tři desetiny vteřiny zvítězil.

 

Závod to byl krásný, napínavý a plný skvělých výkonů našich borců. Děkujeme za účast nováčkům, divákům za podporu a fandění a těšíme se na shledanou 14.5.2017 v Liberci.

 

 

#2017MGymkhana WC2

23.3.2017:

Druhé kolo světové soutěže je minulostí. Japonských jezdců se tentokrát zúčastnilo velice málo a tohoto mála byl čas započítán pouze Masayuki Seinovi, který s časem 24,14s zajel tuto trať nejrychleji a odnáší si tak 25 bodů za vítězství. Ostatním třem jezdcům nebyl čas započítán ze zatím blíže neurčených důvodů.

Tato situace tím pádem nahrála do karet všem ostatním jezdcům, především Holanďanům. Ti tak berou cenné body do celkového pořadí seriálu za druhé až čtvrté místo.

Pátý skončil Jan Zapach s časem 27,66s, osmý Petr Mašek (28,70s), desátý Jan Bareš (29,31s), který po loňkém pádu našel ztracenou formu a letos zrychluje mílovými kroky. Matouš Landa, po problémech s motorkou a zajetí soutěžního času na poslední chvíli v hodnotě 30,79s bral poslední volný bod. Za českou stranu se ještě zúčastnili Michal Žák, který se o chlup nevešel do referenčního času (31,06s) a Michal Kubeš. S časem 31,73s předvedl, že i nováček se může velmi pěkně umístit a je tak novým želízkem v ohni nejen pro světový šampionát, ale především pro domácí mistrovství.

Upravené výsledky březnové trati. Bob Stopler poslal video po uzávěrce a Bart Hoste obdržel 3s penalizaci za překročení cílového boxu. Video od Manzokusan bylo uznáno, drobná japonka je dlouhodobě lepší než valná vetšina mužů a je tak na předních příčkách v celkovém hodnocení.

 

 

Výstavy Motosalon a Motocykl 2017

7.3.2017:

Ve dnech 2.-5.3.2017 se tradičně konaly výstavy věnované motocyklům, závodění, stavbám a všemu dalšímu, co se motorizované jedné stopy týká. Moto Gymkhana Czech tak nemohla zůstat pozadu a jak se již stalo zvykem, prezentovala se na obou výstavách.

V Holešovicích nám byl vyhrazen obvyklý prostor vlevo před pavilonem, jeho rozměry nejsou z největších, nahrává tak ukázkám ovládání motocyklu na malém prostoru. To dokázal dokonale předvést Petr Mašek (#1 Maspe), který si i v takto malém prostoru poradil s upravenou Hondou Shadow 600 s rozvorem asi 3 metry. Kdokoliv z návštěvníků výstavy Motocykl 2017 si mohl zkusit projet předem připravenou trať na zapůjčeném skůtru. Této možnosti letos poprvé využilo více motorkářek a něžné pohlaví tím ukazuje, že rozhodně nestojí v pozadí a hraje rovnocenou úlohu s muži, někdy je i předčí. Jeden z návštěvníků se mezi kuželky pustil i na své tříkolce Piaggio MP3, což jen dokazuje, že Gymkhanu lze jezdit na jakémkoliv stroji. Pražská sekce , do které dále náleží #9Mimo, #10Jaba, #37 Eiffel, předvedla návštěvníkům výstavy standardně skvělou show.

Letňany znamenaly jiný přístup. Ploše asi 20x50 metrů určené pro doprovodné programy vévodila rampa bláznů Crazy days, ostatní účastníci doprovodného programu tak využívali prostoru kolem. Zároveň se dodržoval přesný harmonogram, show Moto Gmykhany Czech tak byla obvykle 3x denně v délce 30ti minut. Skladba vystoupení byla především ve znamení freestylu jezdců (#6 Miondir, #14 Krupič, #15 Jakub, #47 Kari, #79 Maty, #82 Krejza), pro návštěvníky byl zajímavý především vláček. Dále kluci předvedli Battly neboli head to head závody. Dva jezdci, stejná trať, první v cíli vyhrává. Opět divácky přitažlivá podívaná. Následovala ukázka soutěžní trati World Competition, v tomto měsíci se jednalo o WC2. Na závěr vystoupení naši borci předvedli protisměrné rotace a znovu oblíbený vláček. Velikým zpestřením byla noční show, kdy se za použití světel rozzářily kužely, ty byly doplněny světly motorek a vytvářely tak na první pohled chaos, na druhý překrásnou světelnou show. Nutno říci, že páteční večer si diváci nadmíru užili a řekli si o přídavek. Tak moc se jim naše vystoupení líbilo.

Závěrem lze říci, že se obě výstavy z pohledu Moto Gymkhany Czech vydařily, zájem o tento skvělý sport je, ať již v jeho soutěžní nebo tréninkové podobě či jako show. Těšíme se na Vaši přízeň v průběhu roku, účast na závodech a doprovodných akcích a přiští rok nashledanou.

 

 

Pro videa z obou akcí navštivte naši FB stránku Moto Gymkhana zde:

https://www.facebook.com/pg/Motoslalom/videos/?ref=page_internal

#2017MGymkhana WC1

5.3.2017:

Přesto, že letošní soutěž World Competition začala již v únoru, aby přilákala nové tváře do seriálu, a počasí tak nepřálo především evropským jezdcům, byla účast překvapivě veliká, celkově se zúčastnilo 30 soutěžících.

Nově jsou také zavedeny penalizace namísto za použití kuželů nižších než standardních 45 cm. Tento krok je logický, protože rozdíl mezi 30 cm a 45 cm je v případě výšky kuželů zásadní a rozhoduje o volbě stopy a tím o výsledném čase.

Bohatá účast japonských jezdců značí absolutní dominanci země vycházejícího slunce v tomto sportu. Staví tak vysokou laťku a zbytek světa má do budoucna co dohánět. Zvítězil Kohey Hayakawa na Suzuki DRZ400SM s neskutečným časem 21,87s. Prvním evropanem byl na celkovém sedmém místě Richard van Schouwenburg, který zajel čas 24,48s včetně sekundové penalizace za nízké kužely. Pro nás zajímavým výsledkem je celkové deváté místo Jana Zapacha s časem 25,44s. Nutno říci, že po začátku měsíce, kdy bylo až -10°C, se počasí umoudřilo a dovolilo zajet takto pěkný čas. Dokonce i slunce se na chvilku ukázalo. Z pražské buňky jeli dále Petr Mašek a Jan Bareš, kteří se svými časy bohužel nekvalifikovali do zvoleného základního času.

Zároveň již začalo druhé kolo letošního světového mistrovství, trať je k nahlédnutí v sekci akce.

 

Výsleky WC1

World competition 2017

1.2.2017:

Dnem 1.2.2017 byl zahájen seriál závodů M-Gymkhana World Competition 2017

V odkazu naleznete pravidla, aktuální tratě pro daný měsíc a výsledky jednotlivých tratí.

 

Finále Moto Gymkhany roku 2016.

25.9.2016:

I přes posunutý termín závodu o týden, aby nekolidoval s polským finále, bylo velice pěkné babí léto a zaručilo tak ideální závodní podmínky. Jezdecká účast byla standardní, kompletní česká špička tak slibovala zajímavé souboje, ke ktrerým skutečně došlo.

Klasicky se začalo mezinárodní doplňkovou soutěží GP8, při které sice nepadl nový český rekord, ale po dlouhé době měla překvapivého vítěze Jiřího Karáska. Kari sám uvedl, že vítězství vůbec nečekal a dokonce o něm několik minut po závodu ani sám nevěděl. Na druhé příčce se umístil Jiří Schovanec a třetí byl Ondřej Kroupa.

Trať hlavního závodu byla velice hezká s rychlejšími přejezdy a jedním technickým úsekem s pěti zrcadly.
V kategorii C zvítězil Ladislav Jochman, pro něhož to byl zároveň první závod. Ukázal se tak jako nová krev schopná zčeřit stojaté vody na hranici skupin B a C. Druhé a třetí místo patřilo stálicím v této skupině Robertu Cikánovi a Evě Homolkové. Za nimi potom skončil další nováček, Jan Štrych.

Do skupiny B v minulém závodě jako žralok vplul Michal Žák svým prvním vítězstvím v první závodě. Ve finále tuto pozici potvrdil s naprostou jistotou, když za sebou nechal dva závodníky z kategorie A a se 111ti% jen těsně skončil za kvalifikačním limitem pro tuto kategorii. Druhý Tomáš Vít a třetí Radka Landová projevili se svým umístěným velikou radost.

Největší boje se tak odehrály ve skupině A. Poslední Ivan Zelenka bude muset přitlačit, jeho standard už začíná být pro tuto skupinu nedostačující. O místo výše skončil Jan Bareš, který stále hledá ztracenou formu po pádu a zranění nohy.
Jeden souboj se rozhořel o celkové páté místo, které od prvního kola držel Petr Mašek. Neměl to ale jednoduché, protože na jeho čas tlačili nestor a zakladatel české gymkhany Matouš Landa, neustále se zlepšující Jan Dobeš a konečně také Jakub Oulehla, který změnil stroj, takže se sice v prvním kole trochu hledal, ale poté již začal zrychlovat a posouval časy níže. Petr Mašek nakonec své páté místo uhájil před šestým Honzou o 0,11s, sedmý skončil Kuba a osmý Maty. Nutno podotknout, že všichni čtyři byli v rozmezí dvou a čtvrt sekundy.
Ten asi nejdůležitější souboj se odehrál na prvních čtyřech příčkách ve dvou dvojicích. Dominance Jiřího Schovance již není tak stoprocentní a neotřesitelná, jako byla za poslední roky. To svým vítězstvím v minulém závodě potvrdil Ondřej Kroupa, když poprvé stanul na nejvyšším stupínku. V prvním kole finále toto zopakoval a vedl. Nicméně Jirka poté přidal a zajel nejlepší čas, který Ondra stahoval, ale nakonec bezúspěšně, nicméně rozdíl 0,13s znamená naprostou vyrovnanost ve výkonech obou jezdců.
Stejná vyrovnanost je potom vidět na Jiřím Karáskovi a Janu Zapachovi. Jejich boj o bronzovou medaili byl krásnou ukázkou zdravého konkurenčního zápasení. Oba s každým dalším kolem tlačili časy níže a níže. Ve třetím kole se časy přiblížili vedoucí dvojici na méně než vteřinu a půl, ale oba chybovali při dojezdu do boxů a rozhodlo tak druhé kolo ve prospěch Honzy.

Celý závod ukázal, že úroveň závodění se neustále zvyšuje, matadorům již nestačí zajíždět své běžné výkony, profíci už slibují napínavé boje o desetiny vteřin a přátelská atmosféra a zdravá konkurence to vše drží pohromadě.
Stále ale není mnoho jezdců ve skupinách B a C, což slibuje pro nově příchozí talenty obrovskou možnost dosáhnout úspěchu a vnést i do těchto skupin mnoho zajímavých soubojů.

Ústy české motogymkhany tak všem účastníkům, jak jezdcům, tak divákům, tímto velice děkuji za podporu v letošním roce s přáním, aby to v následujícím roce 2017 bylo jenom lepší, souboje napínavější a diváků více.

Finále Gymkhana-GP (Polsko)

18.9.2016:

Krátký report ze včerejšího polského finále, které se konalo ve Štětíně.
Jediným zástupcem v kategorii Amatéři byl Michal Žák, který se svou plynulou a na pohled klidnou jízdu bohužel doplnil navigačními chybami v obou jízdách a tak nedosáhl pódiového výsledku, na který stoprocentně v této kategorii má.
V Profesionální kategorii se nejníže z naší výpravy umístili Honza Dobeš a Maty Landa, kterým se počítala pouze jedna jízda díky honzově sraženému předposlednímu kuželu v první jízdě a matyho chybě v druhé půlce trati při druhé jízdě. Kariho a krejzova jízda potvrdily, že oba piloti svými vyrovnanými výkony patří do širší evropské špičky, kde se již napevno usídlil Krupič. Ten sice nebyl se včerejším závodem nijak spokojen (v první jízdě mu ihned po strtu chcípla motorka a ještě k tomu dostal penalizaci), ale celkové šesté místo neurazí.
Vyhrál Kristian Eekhof před Dzikim a Bobem Stoplerem. 17 z celkového poštu 18ti startujících v kategorii Pro se vešlo do deseti sekund od vítězného času, což jenom dokazuje, že Motogymkhana je v Evropě na vysoké úrovni a polští a především naši závodníci pomáhají utvářet kvalitu její soutěže.

Pro doplnění přikládáme video z krásné motokárové dráhy, na které se závod konal.
https://www.youtube.com/watch…

Jízdy účastníků Motocykl 2016

29.2.2016:

Výsledky jízd účastníků na trati - Moto Gymkhana - výstava Motocykl 2016:

Nejlepší celkový čas: 18,81 s - J. Cihelka

Nejlepší ženský čas : 26,1 s - D. Feglarová

Umístění 3.3.2016 4.3.2016 5.3.2016 6.3.2016
1. Lang M. (23,4 s) Cihelka J. (21,1 s) Cihelka J. (18,81 s) Zrzavecký M. (20,58 s)
2. Pindek A. (23,7 s) Kožíšek L. (21,3 s) ** Tomek M. (19,47 s) Zemek T. (23,47 s)
3. Brož T.(24,2 s) Lízr M. (21,5 s) Martínek T. (21,5 s) ------------------------------
4. Stejskal O. (24,5 s) Lízr J. (21,7 s) Roub M. (22,4 s)  
5. Roček Z. (25,8 s) Jelínek F. (23,1 s) Holec M. (22,72 s)  
6. Kozák J. (27,3 s) Trakal Z. (23,5 s) Dragula D. (23,6 s)  
7. Strnad J. (28,02 s) Hoffman  J. (24,1 s) Diorka D. (23,85 s)  
8. --------------------------- Pěnkava R. (24,2 s) Saveli D. (23,9 s)  
9.   Kletečka D. (24,8 s) * Dvorčák J. (24,16 s)  
10.   Marek V.(25,7 s) * Pekák P. (24,16 s)  
11.   Krymláh K. (25,8 s) Beneš T. (24,41 s)  
12.   * Feglarová D. (26,1 s) Dolanský J. (24,7 s)  
13.   * Mráz F. (26,1 s) Novák K. (25,53 s)  
14.   Kumeš P. (26,6 s) Pavlovič K. (26,38 s)  
15.   * Vondrášek Z. (27,5 s) Bucková J. (26,6 s)  
16.   * Repka A. (27,5 s) Karim R. (30,35 s)  
17.   Kelbl K. (28,0 s) Bilčík J. (31,37 s)  
18.   Krsek J. (28,1 s) Václavek J. (34,25 s)  
19.   Kuneš R. (28,3 s) Knetl O. (37,57 s)  
20.   Brabec P. (29,0 s) ------------------------------  
21.   Štrych J. (30,0 s)    
22.   Soudková Z. (49,8 s)    
23.   ------------------------------    

Cekové pořadí měřených časů.

Umístění Jezdec Čas
1. Cihelka J. 18,81 s
2. ** Tomek M. 19,47 s
3. Zrzavecký M. 20,58 s
4. Kožíšek L. 21,3 s
5. Lízr M. 21,5 s
6. Martínek T. 21,5 s
7. Lízr J. 21,7 s
8. Roub M. 22,4 s
9. Holec M. 22,72 s
10. Jelínek F. 23,1 s
11. Lang M. 23,4 s
12. Zemek T. 23,47 s
13. Trakal Z. 23,5 s
14. Dragula D. 23,6 s
15. Pindek A. 23,7 s
16. Diorka D. 23,85 s
17. Saveli D. 23,9 s
18. Hoffman J. 24,1 s
19. * Dvorčák J. 24,16 s
20. * Pekák P. 24,16 s
20. Brož T. 24,2 s
22. Pěnkava R. 24,2 s
23. Beneš T. 24,41 s
24. Stejskal O. 24,5 s
25. Dolanský J. 24,7 s
26. Kletečka D. 24,8 s
27. Novák K. 25,53 s
28. Marek V. 25,7 s
29. Krymláh K. 25,8 s
30. Roček Z. 25,8 s
31. * Feglarová D. 26,1 s
32. * Mráz F. 26,1 s
32. Pavlovič K. 26,38 s
34. Bucková J. 26,6 s
35. Kumeš P. 26,6 s
36. Kozák J. 27,3 s
37. * Repka A. 27,5 s
38. * Vondrášek Z. 27,5 s
38. Kelbl K. 28,0 s
40. Strnad J. 28,02 s
41. Krsek J. 28,1 s
42. Kuneš R. 28,3 s
43. Brabec P. 29,0 s
44. Štrych J. 30,0 s
45. Karim R. 30,35 s
46. Bilčík J. 31,37 s
47. Václavek J. 34,25 s
48. Knetl O. 37,57 s
49. Soudková Z. 49,8 s

* - dělené místo
** - čas GP8 : 36,57 s

Celkem se svezlo 59 návštěvníků.

Referenční časy:

#1 Maspe - Jawa 125 Travel: 19,00 s
#1 Maspe - Suzuki SV650: 18,34 s
#9 Mimo - Jawa 125 Travel: 19,87 s
Pavel - Trialka Beta 300: 16,27 s

Výstavy 2016

17.2.2016:

Ve dnech 3.-6.3. 2016 proběhne v Praze výstava Motocykl a v Brně výstava Motosalon. Na obou výstavách se budete moct setkat s českými gymkhanery. V Praze po celou dobu dobu výstavy na venkovní ploše, v Brně v rámci doprovodného programu.

Přiďte se na nás podívat. Tešíme se na Vás!

Odkazy:
výstava Motocykl
výstava Motosalon

Ukončen 1. ročník World Competition

20.11.2015:

Po čtyřech soutěžích byl pro letošek ukončen 1. ročník seriálu M Gymkhana® World Competition (WC)

Jediný čech který se prvního světového mistrovství oficiálně účastnil byl Matouš Landa. I přes to, že si odjel tři ze čtyř soutěžních tratí mu byl započítán čas pouze z poslední soutěže, jelikož časy ostatních kol nesdílel v daném termínu. V poslední soutěži získal 8b. Doufáme, že v sezóně 2016 bude účast českých jezdců v soutěži World Competition aktivnější a podaří se nám včas nasdílet své výsledky a bojovat tak o celkově lepší umístění.

 

Vyhlášení vítězů seriálu MMČR 2015

27.9.2015:

26.9.2015 se v Kolíně konalo finále sezóny 2015. Celkové bodové hodnocení:

1. místo Jiří Schovanec 100b.
2. místo Matouš Landa 77b.
3. místo Ondřej Kroupa 70b.

Kompletní výsledky naleznete na http://moto.gymkhana.cz/slalom/body_by_name_final/2015

Titul vicemistra Polska získal český jezdec Jiří Schovanec

21.9.2015:

19.9.2015 se v polském Szczecine konal finálový závod seriálu Gymkhana GP.
Český jezdec Jiří Schovanec vybojoval v celém seriálu polského mistrovství 2015 titul vicemistra.

Jirka vybojoval titul i přes to že jeden z bodovaných závodů vynechal. Gratulujeme!
Kompletní výsledky a umístění dalších českých jezdců naleznete na
http://static.gymkhana.cubedev.vot.pl/parent50/generalka_2015_gymkhana_gp_fc19.pdf

Účast na mistrovství evropy 2015

26.5.2015:

Ve dnech 23.-24.5 2015 se v holandském Lelystadu konalo 1. mistrovství evropy v Moto Gymkhaně.

Mistrovství se účastnila i desetičlenná reprezentace z České republiky. Jiří Schovanec obsadil 7. místo a Jana Zelenková získala titul vicemistrině evropy mezi děvčaty.

Report si můžete přečist na https://www.motogymkhana.eu/News/6/kristian-eekhof-won-the-european-championship-2015
Výsledky ME 2015 https://www.motogymkhana.eu/Results

První Čech pokořil hranici 30 sec. v GP8

16.5.2014:

Jirka Schovanec dne 20.4.2014 při tréninku dosáhl nejlepšího času v GP8 a drží český rekord s výsledkem 29,9 sec.