Bugatti Rimac Testing Ground / 11.–13. 7. 2025
Normální lidé míří v červenci do Chorvatska na pláž. My tam jeli mezi kužely. A stálo to za to.
Chorvati pořádali svůj první European Championship v Motogymkhana – a i když to ze začátku vypadalo, že mají na všechno až příliš času, nakonec to dali dohromady se ctí. Jo, pár organizačních much tam bylo, ale večer to vždycky „zachránili“ divokou párty. V sobotu navíc vystřihli slavnostní ceremoniál s vlajkami – a veřejně přiznali, že se inspirovali naším loňským nápadem. Takže ještě jednou díky!

Motogymkhana CZ
Zázemí
Bugatti Rimac testovací areál – velkorysý prostor, krásný asfalt až do doby než zaprší. Chorvatský asfalt je z dolomitu – což je druh vápence. A když se trochu ojezdí a navlhne, začne klouzat jak vyleštěnej mramor. No a mokrej mramor? No ten klouže jak sviň. Naštěstí tedy pršelo jen v pátek. Co naopak chválíme byla obří kuchyň s obrovskými porcemi, za to palec nahoru.
- Pátek – přípravy, tréninky, pár kapek vody a pár oprav motorek.
- Sobota – ofiko trénink, GP8, večerní ceremoniál.
- Neděle – závod, trochu zdržovaný, ale fajn. První kolo: masakr v diskvalifikacích. Druhé kolo: záchrana reputací.

Příběhy z paddocku
V pátek večer byl v paddocku slyšet zvuk brusky. To Krupič, řekli bychom legenda naší gymkhanové scény, dával do kupy motorku po karambolu ze slovinského závodu. V sobotu pak rozjel exhibici, která zvedla místní ze židlí – a v neděli i přes tři pády a jedno ztracené kolo bral 9. místo. Nejlepší Čech na European Championship, zaslouženě.
Jirka Dvořák dorazil se strojem, který nikdy předtím neřídil. Večer pod lampou rozdělal motorku s nadějí, že vyřeší její neochotu jet na víc než na čtvrt plynu. Nepovedlo se. Rozdýchal ji až druhý den společně s týmem a nakonec překvapil i dobrým výsledkem. Tohle je duch gymkhany – makat a jet naplno.
Maty… Ten byl kapitolou sám pro sebe. V pátek ráno nahlásil odjezd, ale v poledne teprve nakládal letitou Avii na cvičisti. U Hustopečí ho osprchovala nafta z prodřené hadice, ale záchranu mu přinesl Klub fanoušků a majitelů starých Avií z Ivančic, kteří mu hadici promptně dovezli. Do paddocku dorazil v sobotu odpoledne, mobil měl vypnutý, a tak všichni jen doufali, že ještě žije. Dorazil. Cesta dlouhá cca 700 km se mu tak protáhla na 24 hodin. A i přes nulovou přípravu si nakonec osmičku rozjel. Prostě Matyho punk.

Velkou oporu přivezli Štěchovi – Jaroslav s manželkou Danou. Nejezdili, ale drželi zázemí, pomáhali, starali se. Dana navíc natočila hromadu videí, které teď stříháme a těšíme se, až je ukážeme. Díky, že jste s námi.
Kejka to na tréninku v sobotu poslala k zemi. Vypadalo to zle, ale odnesly to jen plasty. Naštěstí zasáhl Krupič, večer jí stroj vyztužil několika vrstvami izolepy a drc pásek a ráno už byl zázrak pojízdný. Osmičku si Kejka zajela na jeho motorce. Týmová spolupráce, jak má být.
Markétu během závodního víkendu potrápila elektrika, ale s pomocí týmu se to povedlo opravit a v neděli už stála na startu. Společně to vždycky nějak zvládneme a o tom to je. Markéta si nakonec dojela pro krásné třetí místo mezi ženami.

Polský tým přinesl pořádnou dávku radosti. Slavili narozeniny Roberta Tkacze – s kornoutkama, konfetami, jednorožcem nacpaným bonbony. Byl to přesně ten moment, který člověku připomene, že gymkhana není jen o vteřinkách na trati.
Jaba si o víkendu zkusil i alternativní disciplínu – offroad na elektrokoloběžce. Na louce to vypadalo slibně, než zastavil o dveře Matyho Avie. Nohy, ruce dobrý, koloběžka přežila. Další lekce do sbírky, že z brambory pomeranč neuděláš – tak příště větší kola s lepším obutím.
A pak tu máme Jonathana. Ten přijel z Kanárů. S motorkou a autem sedl na loď, dojel do Španělska, pak po ose až do Chorvatska. A vyhrál. Co na to říct? Obdiv, respekt a hluboká poklona. Tohle je velká vůle a jak známo, kde je vůle, tam je i cesta.
Celkem starovalo 72 jezdců z cca 15 zemí.
VÝSLEDKY:
EC 2025 Croatia – overall
🥇 Jonathan Arias (ES)
🥈 Bert Schuld (NL)
🥉 Piotr Szkut (PL)
EC 2025 Croatia – women
🥇 Kristina Abelianova (EE) (23. overall)
🥈 Marie Geerlings (NL) (28. overall)
🥉 Markéta Jůzová (CZ) (36. overall)

Jaké to bylo?
V komunitě panovala super atmosféra – výměny motorek během tréninku, sdílení nářadí, večerní debaty. Prostě motogymkhana tak, jak ji máme rádi.
Jediná kaňka? Pořadatelé bohužel nikomu nedovolili přespání v areálu do pondělí. Škoda hlavně pro ty, co přijeli zdaleka, mezi něž se řadí i vítěz.
Co si z toho odvážíme?
Špička evropské (a vlastně světové) motogymkhany má formu jak ze škatulky. Jezdí to na milimetry, s přesností robotů. A my? My jsme parta srdcařů, co přijede s 40 let starou Avií, opravuje motorky pod lampou a lepí je páskou. Ale pořád nás to baví, pořád makáme a příště jim to určitě zase trochu ztížíme.
Gymkhana není jen o bodech. Je to o komunitě, odhodlání a radosti z jízdy. A v tom jsme sakra silní.
A další European Championship? BELGIE!

Sledujte novinky na motogymkhana.cz a budeme se na vás těšit na dalším závodním víkendu v Soběslavi!
Kompletní výsledky zde.
Celá fotogalerie zde.
Všechna videa jízd zde: Motogymkhana youtube channel
Chceš nás podpořit?
Budeme rádi za libovolný příspěvek na 2401174609 / 2010. Díky, že v tom jedeš s námi!