Ostrava pod vodou aneb odložený start

17. 11. 2024 Nezařazené Komentáře (0)

Poslední závod roku 2024… vyvrcholení sezóny… boj o druhé místo… hrozba třetího povodňového stupně… to všechno a ještě víc slibovalo letošní závěrečné gymkánové klání v Ostravě. A právě onen poslední bod a další zprávy o “tisíciletých povodních”, jimiž se média jen hemžila, dovedl organizační tým ke kacířské otázce:

“Co ten termín přesunout?” (Matouš Landa, 2024, chat MG organizace)

Nic moc, týden před závodem. Ale tato celkem náhle se vyhrocující situace vyžadovala rychlé konání, a tak, krátce po vynesení otázky, polazení datumu a oplakání těch, kteří se nového termínu nemohli zúčastnit, se závody mohly konat v motogymkhaně, ne v loďogymkhaně. Areál Libros, ve kterém se poslední závod už tradičně koná, byl totiž nakonec v původním termínu metr pod vodou.

Neskutečně dobrou práci ale odvedli místní při úklidu areálu, za což jim patří obrovské uznání a samozřejmě veliký dík.

V sobotu jsme se sešli ráno na ploše, která vyžadovala pro bezpečnost jízdy ještě celkem dost práce s čištěním od různých olejových skvrn a nánosů hlíny – fukary nahradila wapka a hurá do toho. Toho se zhostila parta nadšenců vedená týpkem s vlasy barvy čerstvě naporcovaného lososa… až po bližším ohledání jsme zjistili, že se jedná o váženou návštěvu v osobě slavného Piklena! Pro mě první setkání, potěšení bylo na mé straně

Někdy po poledni Patrick a jeho pomocníčci postavili tréninkovou dráhu a začalo se jezdit. Zároveň s tím také začalo pršet a teplo taky úplně nebylo, takže jsme večer končili durch a zmrzlí. Naštěstí jsme měli možnost ohřát se u grilu a tím velmi příjemně zakončit večer.

Neděle pak probíhala celkem standardně. Ráno osmičky, pak pauzička, během které nezávodící postavili závodní dráhu podepsanou Jonathanem Áriasem Dénizem ze Španělska, a už vyjíždí první závodník! Trasa byla celkově příjemná, využívala celou plochu, střídaly se rychlé i motavé pasáže, ale obsahovala jeden prvek, který byl nešťastně postavený tak, že projet ho čistě bylo v prvním kole nad síly všech závodníků kromě Piotra Szkuta (fakt hustej!). Drobná úprava do druhého kola už průjezd mírně usnadnila a dokonce nás pak podpořilo i sluníčko!

Do závodu bohužel mezi jinými nenastoupil z důvodu přesunu termínu Krupič, který měl na nový termín naplánované závody v Chorvatsku. První místo si už ale zajistil svými bravurními výkony v předchozích závodech sezóny, takže tento závěr s (podle mých informací) těžkým srdcem oželel. Nešťastně pak dopadl Serhii Mariukhnyk, který si hned ráno na tréninku osmičky při pádu zlomil palec….

První kolo zcela ovládl Piotr Szkut, který zajel čistou jízdu s neskutečným průjezdem o 11 sekund rychlejším než v pořadí druhý jezdec, Patrick Albrecht. Oběma šlo v tomto závodě o hodně – ten rychlejší by získal celkově druhé místo v sezóně. Proto do druhého kola se to pokusili oba rozbombit, Patrick si výrazně polepšil, ale ani tak nedosáhl o 5 sekund na Piotrův čas z prvního kola, Piotr to naopak rozbombil až tak, že hned na začátku dosáhl na betonové mantinely, když svojí vášeň neubrzdil – naštěstí vše dopadlo v pořádku, betonové tvárnice se nadále těší pevnému zdraví